Havel jako rocková hvězda, Kundera před husitským kalichem. Pražský Dům fotografie vystavuje unikátní snímky

Jako o malé senzaci mluví kurátorka Noemi Smolíková o výstavě pojmenované Havel, Kundera, Sudek očima fotografů v roce 1967. Pod jednou střechou pražského Domu fotografie až do začátku února návštěvníkům ukazuje černobílé snímky, které dodnes na české půdě nikdo neviděl. České osobnosti fotily nezávisle na sobě dva němečtí umělci: Gisèle Freundová (1908 - 2000) a dnes sedmasedmdesátiletý Timm Rautert.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zatímco francouzskou socioložku a fotografku německého původu Gisèle Freundovou, která už měla zkušenosti z focení pařížského Mezinárodního kongresu spisovatelů v roce 1935, táhla do Československa třaskavá atmosféra okolo sjezdu Svazu československých spisovatelů, mladý student fotografie Rautert mířil do Prahy na výstavu. Tu třídě profesora Otto Steinerta, kam Rautert patřil, uspořádala kunsthistorička Anna Fárová.

Fotograf Karel Cudlín: Sověti byli okupanti. Když ale vojáci odcházeli, bylo mi jich až líto

Číst článek

Jak v dubnové Praze strávit zbylý čas? Velký fanoušek Josefa Sudka Rautert se nerozmýšlel dlouho. Vyslyšel rady Anny Fárové a vyzbrojený fotoaparátem a Sudkovou monografií se za svým uměleckým idolem vydal v úterý odpoledne.

„Sudek v tu dobu ve svém ateliéru vždycky poslouchal z gramofonu vážnou hudbu, Mozarta nebo Monteverdiho. Připojit se mohl každý, kdo procházel kolem,“ vzpomíná na dobu před padesáti lety.

Dobře rozpoložený fotograf dal po „koncertě“ svému mladému kolegovi sklenici vody, na dveře nalepil cedulku „Sudek se šel podívat na jaro“ a s Rautertem vyrazil na Petřín. Právě tam vznikla velká část sady snímků z Domu fotografie.

Zachycují Sudkovu radost z jara, soustředěnou práci s velkým stativem a kamerou. Součástí jsou i fotky ze Sudkova chaotického hradčanského ateliéru, kde Rautert zblízka sledoval i Sudkovu magii při míchání vývojky v temné komoře.

Timm Rautert (nar. 1941)

  • narodil se ve německém Tuchelu, žije v Essenu
  • vystudoval essenskou Folkswangschule für Gestaltung
  • jako fotograf se věnoval převážně sociálním tématům. Mezi jeho nejvýznamějším pracím patří cyklus nazvaný “Příbytky neviditelného. Obrazy třetí industriální revoluce z roku 1986”, který dokumentuje proměnu pracovních podmínek způsobenou zaváděním elektroniky do pracovního procesu
  • pracoval jako novinář a dokumentarista, byl také profesorem fotografie v Lipsku
  • Rautertův cyklus Němci v uniformě se nachází ve sbírce současného umění Německé spolkové republiky

Václav Havel jako rocker

Jednu fotografii použil Rautert do své diplomové práce, pak sérii založil do archivu. Na pražské světlo ji vytáhla až Noemi Smolíková, která na tyto fotografie narazila v knize, již si prohlížela během vernisáže jiné Rautertovy výstavy.

„Šla jsem se mu představit a zeptala se ho, jestli by nechtěl tyto fotky vystavit po boku Gisèle Frendové. Její výstavu jsme právě chystali pro Galerii hlavního města Prahy. Byl poctěný a spolupráce byla domluvená během dvou minut,“ konstatuje Smolíková.

Hra, v níž jde o všechno. Moravská galerie vystavuje dílo avantgardního malíře Josefa Šímy

Číst článek

I Freundová během své pražské návštěvy vyfotila tehdy velmi populárního Josefa Sudka. Jejím hlavním zájmem ale bylo dění na československé umělecké scéně.

V Domě fotografie tak visí i série uvolněných portrétů Milana Kundery před zdí s obrázkem husitského kalichu a nápisem Pravda vítězí nebo podobizen Václava Havla. Ten na fotkách připomíná díky výraznému náhrdelníku rockovou hvězdu.

Freundová zachytila také atmosféru malostranského kina 64 U Hradeb po projekci filmu Věry Chytilové Sedmikrásky. Jak vzpomíná Noemi Smolíková, Sedmikrásky se tehdy kvůli vládním nařízením téměř nepromítaly. Na sjezdu spisovatelů to rozpoutalo bouřlivou diskusi o cenzuře.

Fotky Gisèle Freundové doputovaly do Galerie hlavního města Prahy i díky Margarethe Murtfeldové. Vystudovaná lékařka se zájmem o umění je v devadesátých letech při návštěvě pařížského bytu fotografky objevila a odkoupila. Později to byla právě Murfeldová, kdo Noemi Smolíkovou oslovil, zda neví, kde by se v Praze daly fotky vystavit.

Gisèle Frendová (1908 - 2000)

  • narodila se v Berlíně, žija v latinské Americe a v Paříži
  • už před druhou světovou válkou fotila spisovatele Andrého Bretona, Paula Eluarda nebo Romaina Rollanda. Později portrétovala například Le Corbusiera, Henriho Mattise nebo Alexandra Solženicyna
  • studovala sociologii a historii umění, ve 30. letech navštěvovala Institut pro sociální výzkum, který vedl slavný sociolog a spisovatel Theodor W. Adorno.
  • psala knihy a studie o fotografii, její text Francouzská fotografie 19. Století z roku 1936 je dodnes jedním z mezníků materialistického pohledu na fotografický portrét
  • publikovala v magazínech Life a Time, v londýnských The Times nebo v pařížském Paris-Match
  • v roce 1947 se stala jako první žena členkou agentury Magnum Photos
  • v roce 1981 fotila oficiální portrét prezidenta Francoise Mitteranda. Sám si ji jako fotografku vyžádal.
  • v roce 1991 měla velkou retrospektivu v pařížském Center Georges Pompidou

Hana Slívová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme