Zemřel dlouholetý rektor AVU Jiří T. Kotalík. Patřil k nejvýraznějším postavám českých dějin umění

Ve věku 69 let zemřel ve čtvrtek v Praze po nemoci historik umění, památkář a pedagog Jiří T. Kotalík. Uvedl to rektor Akademie výtvarných umění Tomáš Vaněk. Kotalík na akademii vyučoval čtyři desítky let a školu také v letech 1997 až 2003 a poté 2010 až 2014 jako rektor vedl. Předmětem jeho zájmu byla především historie české architektury. Kotalík byl odborníkem, ale současně i aktivistou.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ve věku 69 let zemřel po nemoci historik umění, památkář a pedagog Jiří T. Kotalík. | Foto: Jan Sklenář

Jiří T. Kotalík se narodil 14. února 1951. Jeho otcem byl Jiří Kotalík, historik umění, člen Skupiny 42 a odborník na moderní umění, který v letech 1967 až 1990 byl ředitelem Národní galerie v Praze. Od něj již v raném věku podědil zájem o historii výtvarného umění.

Jiří T. Kotalík byl v roce 2013 hostem pořadu Dopoledne s Dvojkou. Stáňu Lekešovou prováděl po pražských památkách.

Číst článek

Kotalík studoval dějiny umění a historii na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně a dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, poté pracoval v Pražském středisku státní památkové péče a ochrany přírody. Na Škole architektury Akademie výtvarných umění začal externě přednášet v po roce 1980, od 1. ledna 1984 byl asistentem katedry dějin umění.

Vedle výuky dějin umění a architektury na AVU na sebe Jiří T. Kotalík upozornil jako kurátor a organizátor nejrůznějších kulturních podniků již v době normalizace. V roce 1981 pomáhal uspořádat legendární výstavu Malostranské dvorky.

Záchrana kiosku

Mladí umělci tehdy instalovali svá díla přímo ve dvorcích Malé Strany. Ideologicky nezatížené hravé pojetí akce tehdy vyvolalo nebývalý zájem veřejnosti. Ve stejné době se Kotalík zasadil o záchranu kubistického kiosku ve Vrchlického sadech u pražského hlavního nádraží.

Drobná stavba, jejímž autorem je pravděpodobně Pavel Janák, byla v roce 1980 určena k demolici. Kotalík pomohl stavbu nejen administrativně zachránit, ale se skupinou přátel ji i zrenovoval.

Po roce 1989 se Jiří T. Kotalík naplno zapojil do organizování kulturního života. Byl členem vědecké rady Národního památkového ústavu, rady ministra kultury pro vědu a vývoj, exekutivního výboru Národního komitétu ICOMOS a mnohých dalších. V 90. letech pomáhal znovuobnovovat Spolek výtvarných umělců Mánes a opakovaně mu předsedal.

Stal se jedním z kurátorů rozsáhlého projektu Deset století architektury. V letech 2003 a 2004 byl ředitelem Národního památkového úřadu. Spolu s architektem Davidem Vávrou vydal úspěšné knihy Obrazy z dějin české architektury (2003) a Drobné perly české architektury (2012).

O Kotalíkově nadšení pro architekturu svědčily jeho komentované prohlídky či exkurze, které byly proslulé a pro jejich účastníky nezapomenutelné. Za celoživotní dílo a šíření dobrého jména české vědy dostal Kotalík v roce 2018 medaili Josefa Hlávky.

V magazínu Je jaká je hovořil Kotalík v únoru 2012 o umělecké svobodě.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme