Hra, v níž jde o všechno. Moravská galerie vystavuje dílo avantgardního malíře Josefa Šímy

Fungovala jen pět let, přesto ji Francouzi řadí k zásadním momentům výtvarné a literární avantgardy. Stejně důležitý vliv měla i na život a práci malíře Josefa Šímy - pařížská skupina Vysoká hra. Spolu se Šímou ji mezi lety 1927 až 1932 tvořili básníci René Daumal a Rogere Gilbert-Lecomt, kreslíř Maurice Henry nebo fotograf Artür Harfaux. Šímovu tvorbu v kontextu skupiny nyní Moravská galerie v Brně představuje vůbec poprvé.

Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Výstava děl Josefa Šímy v Moravské galerii v Brně | Zdroj: Archiv Moravské galerie v Brně

Když tým Moravské galerie v Brně pod vedením kurátora Petra Ingerleho hledal to nejzajímavější na tvorbě slavného českého malíře Josefa Šímy (1891 - 1971), došel na začátek.

Dvacátá léta a jeho syté obrazy inspirované městem. První návštěva Francie a první knižní ilustrace. Spolupráce s českým Devětsilem. Známá série Paříž, v níž Šímovy jemné, archetypální dobarvené lepty zdobily verše Arthura Rimbauda či Guillauma Apollinaira. Následné splynutí se skupinou Vysoká hra (Le Grand Jeu) a typické obrazy torz v krajině, mraků a ostrovů.

Kánon 100: Slavnostní vyhlášení výsledků pro veřejnost v Národní galerii Praha

Číst článek

Spojka s francouzskou avantgardou

‚‚Šíma charakterizoval setkání s vysokou hrou jako definitivní zakotvení vlastního výrazu. Měl pocit, že našel sám sebe,’’ řekl Ingerle v Místodržitelském paláci během zahájení výstavy pojmenované Josef Šíma: Cesta k vysoké hře.

Malíře, který v Paříži žil od roku 1921, s mladými studenty z Remeše René Daumalem a Rogerem Gilbertem-Lecomtem seznámil básník a dopisovatel Lidových novin Richard Weiner, překvapila ho podobná poetika. Weiner pak o zrodu skupiny informoval v československém tisku jako vůbec jeden z prvních.

Úvodní číslo skupinového časopisu recenzoval Jiří Voskovec už v roce 1928, revue Vysoké hry zase otiskla básně Jaroslava Seiferta a Vítězslava Nezvala. Josef Šíma se tak stal zásadní spojovací postavou československé a francouzské meziválečné avantgardy.

Vše za 39. Designér Velčovský vystavuje v Moravské galerii v Brně

Číst článek

Pro skupinu byl důležitý společný zájem o poezii, dadaisticky laděný humor a objevování neznámého včetně experimentování s nedostatkem spánku nebo omamnými látkami. Vysoká hra v tomto případě znamenala sázku, ve které jde doslova o všechno.

O dílech z této doby si Šíma poznamenal ‚‚Vejce, Evropa, elektrické výboje - ať je hmota jakkoliv rozmanitá, je jen jedna. Předestírá nám to nečekané dimenze reality, v jejímž nitru se vzpomínka zrcadlí v právě prožitém okamžiku jako perspetiva budoucnosti.’’

Na výstavě jako v ulitě

Mezi lety 1929 - 1931 byl Šíma hlavním výtvarníkem skupiny a ostatní členové se opakovaně věnovali intrerpetaci jeho děl.

‚‚Básníci René Daumal a Gilbert-Lecomt podle Šímových slov jeho práci nejlépe chápali, kladli mu nejzajímavější otázky a neustále ho inspirovali. Šíma se i později k jejich básním často vracel. Svým dílům také dával názvy podle jejich veršů,” podotýká kurátorka Anna Pravdová z Národní galerie v Praze, která na výstavě spolupracovala.

Obraz Josefa Šímy byl vydražen za 36 milionu korun. Jde o letošní nejdražší dílo prodané na aukcích v Česku

Číst článek

Šímovou prací je i spirála otištěná na obálce revue Vysoké hry. Právě tento motiv si vypůjčil architekt výstavy Zbyněk Baladrán, když část, věnovanou skupině, pojal jako procházku jakousi ulitou. K vidění jsou v ní nejen Šímony práce, ale i fotky Artüra Harfauxe a humorné kresby Maurice Henryho.

Po setkání s lidmi okolo Vysoké hry se Šímova tvorba stočila směrem k poetice, která vycházela z vlastních zážitků spojených s výlety do přírody či hledáním mytologických symbolů, čerpal také z ezoteriky propojující materiální svět se světem duchovním.

Ačkoliv se skupina po vnitřních neshodách roku 1932 rozpadla a Roger Gilbert-Lecomte a René Daumal zemřeli v šestatřiceti letech během druhé světové války, z období Vysoké hry Šíma čerpal po celý zbytek života.

Většina vystavených prací jsou zápůjčky z francouzských sbírek a také ze sbírek Národní galerie. Do pražské Valdštějnské jízdárny se výstava přesune 19. dubna. Doplněná bude například o některé Šímovy práce na papíře, které je kvůli vysoké citlivosti možné vystavovat jen omezenou dobu.

Hana Slívová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme