Barokní sál, astronomická věž a Meridiánová síň. V Klementinu se otevřela nový prohlídková trasa
Méně známá historická místa, ale i prostory doposud veřejnosti nepřístupné mohou nově projít návštěvníci pražského Klementina. Národní knihovna ve spolupráci se společností Prague City Tourism spustila od začátku dubna novou barokní prohlídkovou trasu, která umožní zájemcům nahlédnout do unikátních prostor včetně barokní knihovny. „Jako jednen z mála tento sál nevyhořel a nebyl zničený. V tom je unikátní,“ říká průvodkyně Jiřina Posledníková.
„Projdeme celou astronomickou věží Klementina, dostaneme se až na ochoz. Začneme vhledem do nádherného Barokního knihovního sálu, který je stále živý, je v něm na 17 tisíc svazků a každý den je možné v něm vidět při práci badatele. Také navštívíme Meridiánovou síň, kde jsou astronomické mechanismy ještě z doby rudolfinské,“ popisuje pro stanici Vltava nově otevřenou trasu Petr Slepička, ředitel sekce provozu objektů společnosti Prague City Tourism.
Poledníková síň, barokní knihovna nebo ochoz astronomické věže. Druhý největší pražský komplex budov otevírá veřejnosti unikátní prostory
Ochoz astronomické věže nemá okna ani střechu, tudíž nabízí rozhled plných 360 stupňů. Vede tam přes 170 schodů.
„Poslední část výstupu je lehce fyzicky náročnější, ale odměnou je ten nádherný výhled. A vhled do Barokní knihovny je úžasný, dýchne na vás atmosféra,“ láká Sklenička.
S tím souhlasí i průvodkyně Jiřina Posledníková. „Knihovny, které bychom našli už ve středověku ve velkých městech, byly místem, kam se soustřeďovaly vědomosti. A jako takové si mohla tato místa dovolit určitou míru okázalosti,“ přibližuje průvodkyně.
„Knihovny byly v baroku nádherně zdobné. Na policích tady bychom mohli najít 257 tisíc svazků zejména ze 17. a 18. století. Také jsou tu velké glóby, některé z nich dokonce ani neodpovídají tomu, co bychom od nich dnes čekali – chybí na nich totiž Austrálie a Kalifornie je znázorněná jako ostrov,“ popisuje Posledníková.
Další zastávkou je Meridiánová síň. „V pravé poledne se síň může proměnit v takzvanou cameru obscuru, temnou síň. Ve zdi je tam otvor, kterým propadá sluneční světlo, a ten nám vytváří obraz předmětu, který je na druhé straně. V tomto případě je tam sluneční kotouč,“ popisuje průvodkyně.
„Ve chvíli, kdy sluneční kotouč dopadne na zem, kde probíhá struna naznačující pražský poledník, tak je pravé astronomické poledne. Tedy chvíle, kdy je Slunce na obloze nejvýš,“ dodává Posledníková.
Návštěvníci také spatří studovnu, kde se v 18. století začalo s měřením teploty. „A to už v polovině 18. století,“ vyzdvihuje průvodkyně.
Klementinum je po Pražském hradě druhý největší komplex budov v Praze a jeho výstavba trvala 170 let.
Samotná prohlídka trvá zhruba 50 minut a probíhá každých 30 až 60 minut. Kapacita jedné prohlídky je limitována na 25 osob a odpoledne už bývají vstupenky na druhý den vykoupené.
Trasu je možné si projít právě jen s průvodci od Prague City Tourism. „Nechceme, aby se lidé jen slepě dívali, ale aby dostali i další informace,“ vysvětluje Slepička.
„Máme propracovaný systém vstupného. Na jednu vstupenku se může návštěvník dostat až do devíti objektů ročně. A hned první hodinu po otevření máme slevu 50 procent, to kvitují zejména rezidenti,“ uzavírá Slepička.
