Dává novou tvář Mariánskému náměstí v Praze. ‚Alfa a omega je bezpečnost, pak stromy,‘ míní architekt

Architekt Pavel Buryška ze studia XTOPIX architekti dostal šanci změnit náměstí před Městskou knihovnou a budovou pražského magistrátu. Mariánským náměstím denně projdou tisíce lidí, přesto to není místo, kde by se kde kdo chtěl jen tak zastavit. „Praha různá místa průběžně mapuje. A tady je to radniční náměstí, jakoby obývák města. A kde jinde si nejdřív uklidit než před vlastním domem,“ říká v pořadu Hovory.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Budova knihovny na Mariánském náměstí stojí od roku 1928

Budova knihovny na Mariánském náměstí stojí od roku 1928 | Foto: Jolana Nováková | Zdroj: Český rozhlas

„Konkrétně Mariánské náměstí se může velmi rychle u lidí ,zabydlet‘. I díky tomu, že dnes je tam jakýsi kurátor náměstí – Městská knihovna. Ta se už teď má starat o program dlouhodobý i nárazový v tom prostoru,“ popisuje a dodává, že na Mariánském náměstí sídlí mnoho institucí, které chtějí vytvářet venkovní instalace a expozice.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s architektem Pavlem Buryškou

Náměstí by se proto mělo stát středobodem drobné architektury města a sloužit i pro distribuci informací, co se děje. „Program kamenných budov se vlastně vytáhne na náměstí. Bude to živé místo a fungovat by to mohlo jak na denní, tak dlouhodobé bázi,“ popisuje.

Redukce parkování

Pokud se architekt pouští do revitalizace jakéhokoli městského prostoru, snaží se vždy myslet na správné vyvážení pruhu pro pěší, cyklisty i automobily. „Někde auta jezdit musejí, takže se musí najít správný balanc.“

Z Mariánského náměstí zmizí 21. září auta a už se tam nevrátí. Magistrát chystá kompletní proměnu

Číst článek

„Úplně zásadní a obrovské téma, se kterým se potýkáme úplně v každém projektu veřejného prostoru, a to u obce, města či vesnice, je, že je dnes vše mnohem dostupnější. Roste enormní počet aut v domácnostech – je už běžné, že rodina vlastní i tři auta, ale město není nafukovací.“

Většina koncepcí tak logicky počítá s redukcí parkovacích míst pro automobily. „Pak je tady najednou mnohem komfortnější prostor pro budování různých ploch a plácků, kde se dá umístit zahrádka nebo linie stromů.“

Alfa a omega je bezpečnost

Klíčové pro dobře fungující město a spokojené obyvatele je tak podle architekta Buryšky bezpečnost. „To je alfa a omega prostoru. Pak je to jeho kultivovanost, což spočívá v nejmenších detailech. Například vzhled dlažby, obrubníků, jak vypadá odpadkový koš, jestli tam všude je nějaký jednotící prvek.“

„Dnes je také obrovská poptávka po stromech v ulicích. Stromy totiž dokáží srazit pocitovou i reálnou teplotu, v nočním profilu i o několik stupňů, klidně i deset dvacet. Takže je mnoho atributů, aby se tam dobře žilo.“

Architekt připomíná, že na začátku každého projektu ale musí být politická vůle něco změnit. „Vždy tam musí být silná vůle politické reprezentace. A čím je silnější, tak tím má projekt v rámci projednávání víc ,zelených‘.“

V neposlední řadě jsou potřeba peníze. „Minimálně je potřeba udělat projekt, a to i když je to jen do šuplíku. A když se pak najde financování, třeba přes dotaci, tak aby se z toho šuplíku dal vytáhnout,“ uzavírá.

Celý rozhovor pořadu Hovory najdete v audiozáznamu, ptala se Naděžda Hávová.

Naděžda Hávová, Věra Luptáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme