‚Nadčasovost, bez bojů a válek.‘ Výstava v Paříži si připomíná moravského rodáka Alfonse Muchu
Slavný a nedoceněný! Tak v Paříži nazývají Alfonse Muchu. Rodák z moravských Ivančic žil celých osmnáct let v Paříži, kde se proslavil i seznámil s umělci, jakými byl Rodin nebo Gauguin. A právě tam mu teď skládají poctu velkolepou expozicí. Retrospektivní výstava sleduje všechna období malířovy tvorby s důrazem na pařížské plakáty i na slavnou Slovanskou epopej. O výstavě s Radiožurnálem mluvila japonská kurátorka Tomoko Sato.
Na dvě stovky artefaktů, maleb, kreseb, grafik, ale i fotek nebo slavných obalů od mýdel a sušenek. I ty totiž Alfons Mucha na začátku 20. století ve Francii navrhoval. Byly to ale i šperky pro slavný klenotnický dům Geirgese Fouqueta. To všechno dokládá Muchovu všestrannost. Přitom se na jeho tvorbu i styl v podstatě už jednou zapomnělo.
„Art Nouveau zažil jistý revival v 60. letech. Jeho styl se vracel a začali se o něj zajímat mladí grafici a umělci. Právě Muchův přístup byl pro ně velice elegantní, s viditelnou linkou,“ řekla Radiožurnálu kurátorka Tomoko Sato.
Zajímavé je podle kurátorky Muchovo jedinečné ztvárnění žen, květin a používání fantazie. V 60. letech tak jeho práce přesně odpovídaly tomu, co chtěli mladí vidět.
Malíře vyzdvihlo hnutí Hippies
„Hippie hnutí vyzdvihlo Alfonse Muchu, jeho fantazie reflektovaly válku ve Vietnamu i odpor proti vládě. Tohle hnutí tak v jeho tvorbě vidělo heslo: láska a mír,“ říká Sato.
V Paříži se jedná teprve o druhou velkou retrospektivu. Tu první uspořádali v roce 1980 v Grand Palais. Současná výstava tak chce podle kurátorky ukázat Muchu z jiného pohledu.
Francouzi mají možnost poznat jeho dílo z jiné roviny, z jiné pozice. A to nejen jako mistra secese, ale i jeho přechod od Art Nouveau ke Slovanské Epopeji.
V Obecním domě začala výstava jedenácti pláten Muchovy Slovanské epopeje, potrvá do ledna
Číst článek
„Musíme si hlavně uvědomit, co ho formovalo. Totiž neméně důležitým jevem v jeho životě byla samotná Paříž. Protože zde žil a pracoval téměř dvacet let. V průběhu těchto let se jeho dílo posouvalo, měnilo a bylo poznáváno a objevováno. Díky němu se do povědomí dostávaly středoevropské folklórní motivy, které proslavil na celém světě. Paříž se mu tak stala druhým domovem,“ vysvětluje kurátorka.
A to hlavně díky přátelství, která tady navázal. Třeba s herečkou Sarah Bernhardt. Právě pro ní vytvořil slavný plakát Gismonda.
Kurátorka se podivuje nad tím, že Mucha v té době zvolil nejen neobvyklý styl, ale i formát reklamního plakátu. Ten byl totiž podlouhlý. Na tu dobu dost neobvyklý a Mucha se tak mohl inspirovat v japonském stylu.
Formát plakátu ale Mucha záměrně přizpůsobil. Podle kurátorky to byla snaha zobrazit herečku Saru Bernhardt jako sochu.
Celý sál pro Slovanskou epopej
Kromě slavných divadelních plakátů Lucemburské muzeum představuje Muchu i jako okultistu, filosofa, mystika a v neposlední řadě jako patriota. Celý jeden sál věnuje Slovanské epopeji.
„Historie, jména představitelů a hrdinů, mnohdy i politický a kulturní kontext, mohou být ale někdy skutečně komplikované pro „neslovany“. Ale na druhou stranu nepotřebujeme znát každou událost, nebo jména všech důležitých osob slovanské historie,“ říká kurátorka Sato.
„Když totiž pochopíme určité klíčové momenty, konkrétní příběhy, jeho tvorba se tak stává jasnou a nadčasovou. Tak třeba heroické scény z bojů a válek. Neukazují vítězství, nejsou propagandou, protože Mucha věděl, že válka má oběti na obou stranách, vítězství tak u něj neexistuje. A tomu rozumí všichni, jeho výjevy se tak stávají univerzálními a tak jim lze rozumět na celém světě,“ říká Tomoko Sato, kurátorka výstavy Alfonse Muchy v pařížském Musée du Luxembourg.
Retrospektivu tam pořádají ve spolupráci s Nadací Mucha. Zájem o dílo Alfonse Muchy je od prvního dně nebývalý, výstava tak bude otevřená až do konce ledna příštího roku.
