Koněspřežka, tramvaj i metro. Výstava v Národním muzeu ukazuje proměnu Václavského náměstí

Cinkání projíždějící tramvaje nebo zástupy policejních těžkooděnců stojících proti křičícím demonstrantům. Také tak to vypadá na výstavě s názvem „Momenty dějin“, která vznikla v tmavém koridoru spojovací chodby v Národním muzeu v Praze. Audiovizuální projekt, který na stometrových obrazovkách popisuje nejen bouřlivé události dvacátého století, je připomínkou výročí sametové revoluce.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kurátoři Národního muzea pořádají výstavy nejen v sálech, ale také v nově vybudované chodbě, která spojuje historickou a novou budovu. Stometrový koridor těsné chodby návštěvníka skoro uvězní mezi dvěma televizními stěnami.

První výstava pod zemí. Národní muzeum zavede návštěvníky do chodby spojující obě jeho budovy

Číst článek

Na sto metrů dlouhé projekci, kterou vytváří 38 projektorů, se za zvuku dramatické hudby přehrává klip s proměnou Václavského náměstí v čase – a tak se dozvíte, jak to tam vypadalo třeba v prvohorách, v době, kdy tudy projížděla koněspřežka nebo kdy se zde vysazovaly první stromy.

„Expozice zdokumentuje proměnu osvětlení na Václavském náměstí, vysazování a vykácení stromů i dopravní prostředky. Viděli jsme koněspřežku, teď přijela první tramvaj, přijede auto, přijede metro,“ popsal Radiožurnálu dění na audiovizuální stěně manažer expozice Petr Brůha.

Multimediální projekt by měl v Národním muzeu vydržet až několik let. „Je to první expozice, která je stálá. To znamená, to, co vidíme, by tu mělo zůstat ideálně několik let, několik desítek let. Všechno, co bylo použito v rámci instalace, jsou záběry, které byly natočeny na Václavském náměstí,“ dodává Brůha.

Sametová revoluce

Druhý výstavní projekt s názvem „Sametová revoluce“ se pak vrací k druhé polovině 80. let. A někoho možná překvapí, proč se ve výstavních prostorách historické budovy objevilo lešení. Kromě technických důvodů to má také tematický význam.

Do Prahy se chystají dvě stovky exponátů ze slavného Egyptského muzea. K vidění budou příští léto

Číst článek

„To je znak doby. Když se architekt díval na fotografie z té doby, tak jedna z prvních věcí, které si člověk pokaždé musí všimnout, je, že města – nejenom Václavské náměstí – byla pokrytá lešením. Památky byly opravdu v dost bídném stavu,“ řekl kurátor Libor Vodička.

Mezi vystavenými předměty jsou třeba ručně kolorované kazety s nahrávkami Jaroslava Hutky, figurka Ropáka ze stejnojmenného filmu Jana Svěráka nebo truhla z bytového divadla Vlasty Chramostové. V jedné z vitrín jsou také kolibříci – tedy kapesní vydání samizdatových knížek, které měly v hřbetu schovanou miniaturní lupu.

A prostor je věnován také novějším dějinám – prvnímu porevolučnímu československému prezidentovi. „Prvním řádům, které získal v první polovině roku 1990 z Francie, z Portugalska a Brazílie,“ dodal Vodička.

Výstava „Sametová revoluce“ potrvá až do února příštího roku. Ještě do neděle ale mají návštěvníci možnost navštívit nejen ji zcela zdarma.

Jan Bílek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme