Ve sklepě Pensylvánské univerzity našli zedníci obraz slavného malíře Courbeta. Pochází z 19. století
The Source of the Lison, Gustave Courbet, 1866 #gustavecourbet #realism pic.twitter.com/7d44JMe8Wk
— ArtCom-e (@Bitscome) November 29, 2020
G, C, O – tahle tři písmenka bylo to jediné, co bylo vidět na obraze, který našli zedníci ve sklepě Pensylvánské univerzity ve Filadelfii. Teď, po létech ověřování pravosti, je jasné, že je to plátno slavného francouzského malíře z 19. století Gustava Courbeta. Jak se ten obraz dostal z Paříže do amerického sklepa, to nikdo neví, ale příběh se točí kolem jednoho amerického zubaře celebrit.
Jedná se o obraz Přítok Lisonu, krajina s vodopádem z doby kolem roku 1864. Courbet měl vodopády rád, tenhle na Lisonu namaloval několikrát. Nachází se blízko jeho rodiště Ornans ve Francii, v regionu Burgundsko-Franche-Comté.
O existenci obrazu prababičky vůbec netušili. Majetek židovským rodinám se vrací i téměř 80 let po válce
Číst článek
Když před sedmi lety zedníci ve sklepě Fakulty zubního lékařství Pensylvánské univerzity ve Filadelfii doslova zakopli o bednu, kde bylo plátno a taky staré fotky, tak na obraze nejdříve nebylo nic vidět. Byla na něm obrovská tmavohnědá vrstva laku, ani rám neměl.
Naštěstí zedníci tehdy bednu donesli proděkance a ta si přizvala na poradu kurátorku univerzitní sbírky Lynn Marsden-Atlassovou, která si všimla těch tří písmen z Courbetova podpisu. Teď to označuje za objev své kariéry. O objevu informuje i univerzitní web.
Courbert byl velmi významným malířem. Uznávali ho impresionisté, hlavně Monet a Renoir, nebo Henri Mattisse – toho ovlivnila Courbetova práce s barvou. Jeho vliv byl velmi velký. Courbet byl realista, i když toto označení odmítal. Realisty totiž na rozdíl od romantiků zajímaly náměty z každodenního života.
Záhada cesty obrazu
Courbertovy známé obrazy jsou Pohřeb v Ornans, Setkání (Dobrý den, pane Courbete) nebo Ateliér, na kterém namaloval své přátele včetně básníka Baudelaira.
Hodně jeho obrazů je v pařížském muzeu d´Orsay a nachází se i u nás. Národní galerie má pár Courbetů, například Lesní sluj, což je obraz zhruba ze stejné doby jako vodopád Přítok Lisonu z Filadelfie.
Je velkou záhadou, jak se obraz dostal z Paříže do sklepa ve Filadelfii. Ale ví se, že obraz patřil americkému zubaři, který se jmenoval Thomas Wiltberger Evans, pocházel z Filadelfie, ale v polovině 19. století si otevřel ordinaci v Paříži a stal se zubařem celebrit a královských rodin.
Lazury jako průlet galaxií. Restaurátor musí vnímat nejjemnější nuance, líčí malířka Vybíralová
Číst článek
Také se velmi zasloužil o rozvoj evropského zubního lékařství jako popularizátor tehdy nových postupů, třeba amalgámových plomb. A Francie si ho cenila, dostal řadu ocenění, také Velkokříž Řádu čestné legie.
Pečoval o královské chrupy od Švédska až po Řecko. V jeho klientele byl třeba i siamský král Mongkut, známý z filmu Anna a král. Evansovým prvním královským pacientem byl bavorský král Maximilián II. v roce 1850 a pak hned Napoleon III. a jeho žena císařovna Evženie.
Zubař se stal důvěrníkem francouzského císaře. Za americké občanské války mu například doporučil neuznat Konfederaci. A po pádu císařství, po prusko-francouzské válce z roku 1870, kde v bitvě u Sedanu padl do zajetí Napoleon III., se zubaři Evansovi tehdy povedl hrdinský kousek.
Cenný interiér brněnského bytu manželů Herdanových začali opravovat restaurátoři
Číst článek
Odvezl císařovnu Evženii z Francie do Anglie jako lékař, co doprovází pacientku. Tam se poté Evženie setkala se svým mužem, propuštěným na svobodu. To bylo v roce 1871 a koncem roku se pak Evans vrátil do Francie.
Renesanční člověk
Po pádu císařství se mu vedlo dobře. Režim, třetí francouzská republika, si ho vážil za jeho přínos zdravotnictví. Evans byl tzv. renesanční člověk: sběratel, spisovatel a mecenáš. Z jeho odkazu pak vzniklo ve Filadelfii muzeum a stomatologický ústav, který se stal součástí Pensylvánské univerzity.
A v jejím sklepě se našla Courbetův obraz Přítok Lisonu, o kterém je poslední známý záznam z roku 1897, kdy Evans v Paříži zemřel.
