Prázdná křesla, oči kapra nebo shnilé jablko. Pražská galerie představuje tvorbu Martina Velíška

Když vidíte rozměrný obraz Martina Velíška s prázdnou židlí, máte chuť si na ni sednout. Jeho plátna vypadají skoro jako fotografie, přitom pracuje s akrylovými fixami, nebojí se používat emailové barvy. Další obrazy a objekty výtvarníka a malíře Martina Velíška si můžete ode čtvrtka prohlédnout v pražské Galerii Václava Špály. Autor dal své expozici, která zaplnila všechna patra galerie, název Mlčení.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jeden z obrazů Martina Velíška

Jeden z obrazů Martina Velíška | Zdroj: Galerie Václava Špály

Martin Velíšek se narodil v roce 1968 v Aténách a vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze. Vystavuje v Čechách i v zahraničí a do svého životopisu si přidal hned několik ocenění, a to především z grafiku. V roce 2003 dokonce získal světové ocenění za nejlepší obalový design za obal k jedné z českých značek piva.

Devadesátiletý český malíř dobývá britský Birmingham. Otevírá dveře mladším umělcům

Číst článek

Lidé si však jeho práci zaměňují s práci jeho o trochu staršího kolegy stejného jména, který spolupracoval například na obou dílech filmu Fimfárum.

„Neilustroval jsem Babičku, nedělám pro skupinu Už jsme doma. Několikrát jsem vyhrál cenu za grafiku roku a stalo se mi, že i Grafika roku, což je celostátní přehlídka grafiky v časopisu Ateliér, vyšlo že cenu získal Martin Velíšek a závorce byl datum narození druhého Velíška," vysvětluje autor.

Galerie Václava Špály ukazuje různé podoby výtvarného díla Martina Velíška. „Moje žena říká, že to jsou ošklivé obrazy. Když se to celé jmenuje Mlčení, tohle je, řekl bych mlčení existencionální, protože to odkazuje k barokním zátiším a k jejich hlavní ideji zmaru, ulpívání a toho, že všechno je dočasné."

Na výstavě tak můžete vidět třeba shnilé jablko. „Shnilých jablek je tu víc a také mrtvá žába, oči z kapra a vymačkaný citrón."

Martin Velíšek se těmito obrazy vyrovnává i s traumatizujícími věcmi kolem něj. Právě vydloubnuté oči kapra ho pronásledují každé Vánoce. „Strašně to nemám rád, jsem rád, že je to jenom jednou za rok. Přemýšlím, jestli se nemáme obejít bez kapří polévky, takže tohle jsou prostě kapří oči, které vytrženy ze souvislostí bez toho kapra působí jako nějaký body. Jsou to kolečka na ploše."

Komunisté 'baterkového magnáta' odsoudili kvůli vypálení Lidic. Výstava ho chce očistit

Číst článek

Přízemí věnoval Velíšek svým velkoformátovějším akrylovým malbám, které zobrazují především retro nábytek 70. a 80. let. „Téma pořád odpovídá názvu mlčení, akorát že tady by možná byl lepší jiný přívlastek, je to takové melancholické mlčení. Jsou to pohledy do interiérů z minulosti a na obrazech vidíme prázdné židle, prázdné stoly, prázdné sedačky. Vychází to z mých pobytů u babičky."

Poslední část Špálovy galerie v patře má velké okno do ulice. V této místnosti je nejvíce denního světla a také jsou zde Velíšková minimalistická díla. Většinou bílé obrazy s úzkými liniemi několika tisíci drobných čar. „Je to bílý broušený email. Část horního patra je o linii a o nějakých intervencích, přerušení linie," vysvětluje autor v poslední části. Výstava Martina Velíška je v galerii Václava Špály do začátku září.

Zuzana Filípková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme