Od Rubense po Makarta. Ve vídeňské Albertině začíná výstava ze sbírek Lichtenštejnů.

U příležitosti třístého výročí vzniku Lichtenštejnska se v sobotu ve vídeňské galerii Albertina otevře výstava obrazů ze soukromých sbírek knížecího rodu, které patří k nejvýznamnějším uměleckým kolekcím na světě. Až do 10. června budou moci návštěvníci obdivovat více než stovku obrazů a děl předních světových umělců, kteří tvořili od rané italské renesance až po dobu historismu v 19. století.

Vídeň Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rudolf von Alt: V přístavu Santa Lucia v Neapoli, 1835 | Foto: Rudolf von Alt | Zdroj: Wikimedia Commons | CC0 Public domain,©

Velkolepá výstava s názvem Od Rubense po Makarta se koná u příležitostí třístého výročí vzniku Lichtenštejnska. V roce 1719 spojil císař Karel VI. na žádost Antonína Floriána z Lichtenštejna hrabství Vaduz a panství Schellenberg a takto vzniklý útvar povýšil na knížectví s názvem Lichtenštejnsko.

Umělecká sbírka, jejíž část se představí ve vídeňské Albertině, vznikla ale mnohem dříve než malé alpské knížectví mezi Švýcarském a Rakouskem a v průběhu staletí se značně rozrostla. V současnosti čítá zhruba 45 000 exponátů, z toho 1 700 obrazů. Lichtenštejnové ji uchovávají z větší části ve svých dvou vídeňských palácích. Jeden z nich přitom stojí několik stovek metrů od Albertiny.

Um 18.30 geht's los mit der Eröffnung #RubensBisMakart. Auf Facebook sind wir live!
#HyacintheRigaud | Porträt des Fürsten Joseph Wenzel I. von Liechtenstein im Ornat des Ordens vom Goldenen Vlies
(1696–1772) | 1740 | © LIECHTENSTEIN. The Princely Collections, Vaduz–Vienna

17:01 – 15. 02. 2019

2 10

K vidění bude ode soboty například obraz Petera Paula Rubense Venuše před zrcadlem, obraz Země od manýristy Guiseppa Arcimbolda, který tvořil i na dvoře císaře Rudolfa II. v Praze, obraz Hyacintha Rigauda, který proslul jako portrétista francouzského krále Ludvíka XIV., ale i portrét malovaný štětcem Anthonise van Dycka či jedno z mnoha Canalettových benátských vedut. Uměleckou procházku napříč staletími uzavřou díla Friedricha von Amerlinga, který působil jako dvorní malíř rakouského císaře Františka Josefa I.

Ačkoli jsou některé z obrazů běžně k vidění i v městském paláci knížecího rodu v centru Vídně, podle ředitele Albertiny Klause Albrechta Schrödera prostory známé vídeňské galerie umožní nový přístup k vystaveným exponátům. „Díla působí úplně jinak, když nevisí tak vysoko jako v palácích, ale na úrovni očí,“ řekl.

Zámožný rod Lichtenštejnů patřil k nejbohatší šlechtě v habsburské monarchii. Majetky měl i v Čechách, ale především na Moravě, kde vlastnil například Lednicko-valtický areál zapsaný na seznam kulturního dědictví UNESCO.

O značnou část majetků na území někdejšího Československa Lichtenštejnové přišli v důsledku pozemkových reforem po první světové válce, zbylý majetek jim byl zkonfiskován po druhé světové válce na základě takzvaných Benešových dekretů. Na konci minulého roku Nadace knížete z Lichtenštejna podala na český stát žaloby, v nichž žádá vydání svého někdejšího majetku, který podle ní český stát užívá neoprávněně.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme