Sochař Krištof Kintera vytváří instalace z rozstřílených nástrojů České filharmonie
Věci, které někteří považují za odpad, shromažďuje a tvoří z nich umělecká díla. Sochař Krištof Kintera staví například z roztřepených kabelů a počítačových součástek modely celých měst. Nedávno ve svém videu k 125. výročí od založení České filharmonie rozstříleli hudebníci své nástroje. A zbytkům z nich teď dá Kintera nový rozměr.
V ateliéru bývalé fabriky v pražských Modřanech pomáhá Kinterovi několik kolegů. Jeden lepí dohromady části instalace, zatímco druhý je měří a vrtá. S velkým sálem sousedí malá kancelář plná kovových regálů. Na dřevěný stůl uprostřed vybaluje Krištof Kintera žluto-fialové kresby připravované instalace, kterou složí ze střípků hudebních nástrojů.
„Vycházím z tvarosloví charakteristického pro orchestr klasických nástrojů. By bylo škoda, kdyby ten materiál, který byl použit k tomu klipu, přišel vniveč. Pojal jsem to tak, že vytvářím ‚pseudo erb‘, jakési memento této komplikované doby, kdy Česká filharmonie nemůže koncertovat," popisuje sochař Krištof Kintera.
Jednotlivé kousky zatím roztříděné nemá. Místo pro sochu je už ale vybrané.
„Erby budou umístěné v Rudolfinu nad dveřmi, kde je štít v podobě tympanonu. I když erb bude řešen expresivně a současně, bude pokoven plátkovým stříbrem. Díky tomu bude působit historicky a splyne s charakteristickým dekorem Rudolfina,“ říká Krištof Kinetra, který sdílí ateliér s Richardem Wiesnerem. Ten také připravuje do prostor novorenesanční budovy na břehu Vltavy instalaci.
„Já se k tomu stavím zcela odlišně něž Krištof. Už samotným umístěním objektu. Chci naprosto jasně deklarovat časový úsek tím, že vytvořím betonový tří a půl metrový blok, ve kterém budou jednotlivé části nástrojů seříznuty. Celá věc bude ve vchodu do Rudolfina. Chci, aby tam byla umístěna naopak zcela nepatřičně, jako předěl nebo bariéra.“
Sochy domů
V ateliéru teď zabírá většinu místa model pražského obchodního domu Kotva, který vyniká svými šestiúhelníky.
„To je další anabáze. Poměrně rozsáhlá a zajímavá. Děláme na projektu, který bude k vidění pod Starými zámeckými schody a Valdštejnskou jízdárnou. My citujeme ty charakteristické stavby brutalistní architektury, což je fenomén sám o sobě zajímavý a ambivalentní. Ale když to řeknu úplně jednoduše, tak děláme sochy domů,“ dodává Krištof Kintera, který na podzim uvedl v pražské Galerii Zdeňka Sklenáře výstavu „Neuropolis“.
Některá díla Richarda Wiesnera si návštěvníci ale zatím nestihli kvůli zavřeným galeriím prohlédnout: „Jsem účastníkem výstavy v DOXu (pražské Centru současného umění, pozn. red.), která se ani neotevřela. Nebo se dělají další projekty, které budou spíše ve venkovním prostředí.“
Instalace pro Českou filharmonii plánují umělci dodělat do konce léta.
