Měli nápady a energii, ale dějiny hrály proti nim. Podnikatele první republiky připomíná UMPRUM

Projekt Aš po Už/horod, který upozorňuje na často neveselé osudy podnikatelských rodin, přináší výstavy, diskuse, umělecké artefakty i texty.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ilustrační foto. | Foto: Peter Fabo | Zdroj: UMPRUM Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze

„Nechceme mapovat významné rodiny, které všichni známe, ale koukneme se do menších měst, kde tyto rodiny měly důležitý vliv pro místní obyvatele i pro daný obor. A seznámíme s jejich osudy širší veřejnost,“ vysvětluje vedoucí Ateliéru textilní tvorby na pražské UMPRUM Jitka Škopová princip projektu, na kterém její studenti pracovali celý loňský školní rok.

Přehrát

00:00 / 00:00

O projektu Aš po Už/horod, který připomíná podniky první republiky a jejich dnešní odkaz

Textil jako červená nit

Nápad se zrodil ze společných debat s Vysokou školou výtvarných umění v Bratislavě a má svou českou i slovenskou část. Projekt tvoří jednak výstavy probíhající v různých českých a slovenských městech, kde si veřejnost může prohlédnout objekty, které na základě svých pátrání studenti vytvořili.

Další částí projektu je chystaný sborník, který shrne sedmnáct rodinných osudů. Rodiny, po jejichž příbězích studenti v rámci projektu Až po Už/horod pátrali, podnikaly v různých průmyslových odvětvích – smyslem celé akce je, mimo jiné, poukázat i na neomezený záběr textilní tvorby.

„Textil je široká platforma, která není jen o tom, že navrhujete látky, koberce a interiéry, ale v textilu také existují různé experimentální přístupy, je vázán na architekturu, doplňuje Jitka Škopová.

Například tam máme značku zápalek Solo Sušice, kde poukazujeme na to, že textil může být i nehořlavý, nebo piana Petrof, kde je souvislostí akustická textilní stěna a hudba, nebo bižuterní firmu Riedel, kde je tou spojnicí zase našívání,“ říká.

Z Poldovky do hotelu Šroubek

Hosty ArtCafé byly i studentky ateliéru Textilní tvorba. Historií huti Poldy Kladno a rodinou Wittgensteinů se zabývala Kateřina Haderková.

„Já jsem navázala na Josefa Hoffmanna a gesamtkunstwerk, který jsem propojila s industrií Poldi Kladno. Využila jsem písmeno W, protože Karl Wittgenstein, zakladatel kladenské huti, podporoval také Wiener Werkstätte,“ objasňuje, kde se vzala tři písmena W, která se objevují na textiliích.

„Inspirovala jsem se hodně v interiéru a také reklamními slogany hotelu Šroubek. Použila jsem techniku devoré, což je leptaný samet, a textilii jsem pak napnula do rámu a vznikl paraván,“ dodává Amálie Koppová, která bádala nad rodinou Karla Šroubka, který provozoval luxusní hotel na pražském Václavském náměstí.

Jaroslava Haladová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme