Funkcionalistická perla nad Labem. V Čelákovicích zpřístupnili zrekonstruovanou Volmanovu vilu
Mezi odborníky se jí přezdívá česká vila Tugendhat a připomíná parník zakotvený nad Labem. Volmanovu vilu si můžou od letošního podzimu prohlížet první návštěvníci. Po patnáctileté rekonstrukci se funkcionalistický skvost na okraji středočeských Čelákovic otevřel.
Dům, který vypadá jako vytesaný z bloku kamene, si nechal postavit továrník a mecenáš Josef Volman na sklonku třicátých let minulého století. Oslovil dva začínající avantgardní architekty Karla Janů a Jiřího Štursu. „Do té doby neměli žádnou realizaci, byli to architekti, kteří pracovali spíš teoreticky a kteří práci doslova hledali,“ říká architekt Marek Tichý, který v čelákovické vile strávil posledních takřka patnáct let.
Právě on a jeho studio rekonstruovalo moderní vilu, které si nicméně továrník podnikající v kovovýrobě příliš neužil. Zemřel pouhé čtyři roky po výstavbě a v roce 1948 komunistický režim vyhnal i jeho dceru Ludmilu.
Poté se z vily stala mateřská školka a začátkem devadesátých let započala její devastace. Hrozilo dokonce zbourání severního křídla. „Nejrůznější vandalové v domě rabovali, vytrhávali trubky v domnění, že jsou měděné,“ pokračuje Tichý.
Vila za rovný milion
V roce 1996 vilu koupila skupina čelákovických podnikatelů, kteří se rozhodli vilu zrekonstruovat. Po patnáctiletém úsilí v čtyřpatrovém domě obnovili i několik původních ojedinělých míst.
Třeba střechu vily zdobí betonový prvek ve tvaru ledviny. „Může budit dojem, že je to nějaký vodní prvek nebo bazén, ale šlo o střešní záhon,“ svěřuje se předsedkyně spolku Volmanova vila Zuzana Kadlečková a upozorňuje na funkčnost záhonu. „Architekti se řídili přesně podle zásady francouzského klasika funkcionalismu Le Corbusiera – co dům svou plochou vzal přírodě, to by jí měl vrátit, třeba na střeše.“
Výstavba domu stála přesně milion. „To byly obrovské peníze. Architekti továrníkovi předložili nižší rozpočet a mysleli si, že se mu zavděčí, že prostředky ušetřili,“ říká Kadlečková. To se ale spletli.
Továrník trval na tom, že za vilu zaplatí rovný milion, a tak Štursa a Janů navrhli poměrně nákladnou luxferovou stěnu. „Je složená z několika stovek tvárnic. Architekti jich dopočítali přesně tolik, aby vila vyšla na zmíněný milion,“ dodává.
Kromě toho, že se letos vilu podařilo zpřístupnit, je také nově zapsaná do sítě ICONIC HOUSES, která sdružuje domy z 20. století, které výrazně posunuly moderní architekturu.
