Mizející ledovce nebo lesní požáry. Výstava fotografií Budoucí příroda ukazuje dopady lidské činnosti
Budoucí příroda. To je název výstavy fotografií pod širým nebem, která je od úterý k vidění v pražském parku Kampa. Na panelech jsou díla čtrnácti fotografů ze dvanácti zemí Evropské unie. Upozorňují jimi na ohrožení přírody ve stavu, v jakém ji známe dnes. Výstavu uspořádalo velvyslanectví Francie jako jednu z kulturních akcí svého půlročního předsednictví v Radě Evropské unie, které v červenci převezme Česko.
Tající ledovce, mizející lesy, stromy, šlechtěná jablka, zvířata v různých situacích, ale třeba také hořící auta. To jsou obrázky, které jsou k vidění na výstavě Nature Future, tedy „Budoucí příroda“ v pražském parku Kampa.
Jsou dílem čtrnácti evropských fotografů a jsou vystaveny v rámci francouzského předsednictví v Radě Evropské unie, aby se jimi připomnělo, že příroda je zkrátka křehká.
Autorem fotografiích ledovců, které se pohybují v moři a na kterých stojí, je Rubér Martín de Lucas ze Španělska. Se svým kolegou obsadil dvanáct ledovců, které se oddělily od arktického ledového příkrovu v Grónsku a prohlásil je za nové národy a teritoria, která jsou složena z tisíciletého ledu, ale odsouzená zřejmě k tomu, aby zanikla.
„Už je z nich voda. Asi jen za několik týdnů potom, co jsme je obsadili, zmizely, rozpustily se. A v tom je právě ten vzkaz, ta metafora. Je to také naše země, kterou takto ztrácíme,“ odpovídá Martín na otázku, co se z kousky ledovce stalo.
Varšavská fotografka Ada Zielińská nejdříve fotografovala zinscenované požáry aut. Hledala vraky, které potom zapalovala, aby měly hasiči na čem cvičit hašení.
Když prošla touto etapou a fotila zinscenované požáry, následně měla odvahu jet od míst, kde byly skutečné přírodní katastrofy - do Kalifornie, Austrálie, kde byly velké lesní požáry a tam poté nafotila i fotografie neštěstí.
Daň za lidskou činnost
Maďarský fotograf Daniel Szalai fotil portréty bílých slepic, které žijí ve sterilním prostředí, protože se jejich vejce používají k výrobě různých vakcín. Chtěl tím upozornit na dilema, jakým je cena za to, že máme léky, žijeme déle a jsme zdraví.
Tyto slepice nikdy neviděly denní světlo a ani člověka, takže bylo poměrně těžké udělat jejich portréty, protože se ho bály. Nakonec ale vymyslel způsob, jak to udělat – vytvořil piedestal, a protože slepice rády sedávají ve výšce, tak si tam došly sednout, a v tu chvíli zmáčkl spoust a udělal takové jejich pasové fotografie. Celkem jich nafotil sedm tisíc a z nich poté vybral ty nejlepší, aby je mohl vystavovat.
Marina Canev z italského Belluna fotí zase věc, která úplně nepatří do přírody. Jsou to mosty přes dálnice a další různé lidské výtvory, které ovšem slouží zvířatům, aby stále mohla přecházet z jednoho teritoria do druhého, aby byla zachovaná biodiverzita.
Netěší ji, že lidstvo se rychle rozvíjí na úkor přírody, ale je prý zajímavé sledovat, co s tím člověk dělá, aby přírodu nezničil úplně.
Člověk jako bůh
Veliké jablko jakoby překrojené na půl nebo na třičtvrtě, to je dílo Leontíny Berkové ze Slovenska.
„Moje práce je součástí projektu ‚Zlatý řez‘, který hovoří o šlechtění různých druhů nejen jabloní, ale i dalších stromů, které je v naší společnosti úplně běžné. Vytváříme tím jakoby novou evoluci druhů, které obyčejně vznikají za stovky až tisíce roků a my to urychlujeme. Tím jakoby přetváříme matku přírodu,“ říká Berková a dodává, že na otázku, zda je to dobře, nebo špatně, si každý musí odpovědět sám.
„V něčem je to dobré, ale myslím, že se nám to mnohokrát i vymstí,“ uzavírá.
Výstava 14 evropských fotografů „Budoucí příroda“ bude na Kampě až do konce srpna. Podle francouzského velvyslance v Česku Alexis Dutertre bude také putovní. Od začátku do konce července bude k vidění i v Berlíně a potom bude cestovat po dalších pěti francouzských institutech v Německu.
