Když Basquiat potká Bolfa. Národní galerie představuje dialog světových a českých výtvarníků

Práce Andyho Warhola, Mariny Abramovič a desítek dalších světových i českých autorů jsou od prvního prosince k vidění v pražském Salmovském paláci. Národní galerie tam v rámci nového projektu Salm Modern ukazuje, jak spolu mohou jednotlivá umělecká díla komunikovat nezávisle na místě vzniku a médiu, které umělec použil. Výstava pojmenovaná Možnosti dialogu vznikla jako vyústění spolupráce se Státní uměleckou galerií v Drážďanech.

Doporučujeme Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Stanislav Kolíbal – Socha pro vítr (1966)

Stanislav Kolíbal – Socha pro vítr (1966) | Zdroj: Národní galerie v Praze

Obraz od Keitha Haringa vedle plastiky Jeana Tinguelyho. Dětsky rozverná malba Jeana-Michela Basquiata po boku obrazu od Josefa Bolfa. Zhruba padesát děl od čtyř desítek autorů doplňuje na výstavě pojmenované Možnosti dialogu patnáct českých umělců – kromě Bolfa i Jiří Černický, František Skála nebo Krištof Kintera.

Od symbolismu k abstrakci. Výstava ve Valdštejnské jízdárně ukazuje i méně známá díla Františka Kupky

Číst článek

Název výstavy Možnosti dialogu se inspiroval šestatřicet let starým filmem Jana Švankmajera, který surreálním způsobem poukazuje na neschopnost naslouchat druhému.

„Slovo dialog je v době monologů a strachu ze všechno odlišného důležité, a proto jsme si ho vypůjčili. Naším projektem chceme naopak podpořit otevřený prostor a kreativní myšlení,“ říká ředitel Národní galerie Jiří Fajt. V Salmovském paláci jsou proto díla pečlivě nainstalovaná tak, jako kdyby spolu doopravdy komunikovala.

Provokativní fotografie Nan Goldinové sdílí místnost se sexuálně explicitní instalací japonské vizuální umělkyně Yayoi Kusamaové. O kousek dál se zase černobílé práce na papíře Adrieny Šimotové setkávají s monochromatickými fotografiemi Manabu Yamanakaové.

„Vznikají tu nádherná a nečekaná setkání, protože řada umělců se osobně nikdy nesetkala. Jejich díla spolu ale krásně hovoří, vytváří kontrasty a synergické efekty. Jsou velice živá, a když procházím těmi dvěma patry Salmovského paláce, jsem rozechvěný a čekám, co uvidím v další místnosti,“ dodává Jiří Fajt.

Keith Haring – Untitled (1986) | Foto: Sammlung Hoffmann/Courtesy Galerie Hans Mayer | Zdroj: Národní galerie v Praze

Galerie chce vyšší návštěvnost

Výstava Možnosti dialogu je vyústěním dlouhodobé spolupráce galerie se Státní uměleckou galerií v Drážďanech. Ta letos na jaře dostala darem od manželů Eriky a Rolfa Hoffmannových sbírku čítající více než 1200 děl, z nichž si tým Jiřího Fajta mohl vybrat. Jak však jejich původní majitelka Erika Hoffmannová podotýká, za klasické sběratele se s manželem nikdy nepovažovali.

V pražské Galerii Moderna začíná výstava Svět Adolfa Borna. K vidění jsou jeho grafiky, akvarely i ilustrace

Číst článek

„Prostě jsme jen mluvili s umělci. V šedesátých letech měli názory, které nás zajímaly, a proto jsme jejich díla chtěli mít doma, abychom tu s nimi mohli vést dialog. Během let u nás vznikla větší sbírka a já usoudila, že by neměla zůstat jen pro naši potřebu. Tak vznikla myšlenka nabídnout ji drážďanské galerii,“ řekla na novinářském setkání.

Výstava ze sbírek manželů Hoffmannových – doplněná o české umělce – bude v Salmovském paláci zhruba rok. Během něj se několikrát obmění. Galerie doufá, že se jí novým konceptem podaří do Salmovského paláce nalákat výrazně více lidí.

Právě objekt na turistickém Hradčanském náměstí, v němž bylo dříve k vidění umění 19. století, totiž patřil na pomyslném žebříčku návštěvnosti jednotlivých výstavních síní Národní galerie k těm nejhorším.

Po skončení Možností dialogu plánuje tým Jiřího Fajta v rámci Salm Modern představit zase další evropské a světové projekty.

Hana Slívová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme