„Výtvarník Jean-Jacques Sempé zemřel pokojně večer 11. srpna v 89 letech ve svém letním sídle, obklopen manželkou a blízkými přáteli,“ uvedl v prohlášení jeho životopisec a přítel Marc Lecarpentier.
„Nemáme všechny závěry, ale může se jednat třeba o alegorii času nebo ročních období,“ vysvětlila zástupkyně kastelána s tím, že na výsledky bádání si ještě budeme muset počkat.
Autoři expozice muzea nové generace ve Žďáru nad Sázavou využívají magickou atmosféru bývalého cisterciáckého kláštera a zavedou vás přímo mezi středověké mnichy nebo kameníky.
Galerista také doufá, že se cenná umělecká díla, která ruští vojáci kradou z Ukrajiny, vrátí tam, odkud pocházejí. „Už by se neměly opakovat některé situace třeba z druhé světové války,“ věří.
„Je to bezpochyby naše nejvýznamnější takto ucelená sbírka, obsahuje velké množství mimořádně významných obrazů,“ říká o výstavě její autorka Eliška Fučíková.
Poté, co padne tma, bude za ambasádou svítit nejen Eiffelova věž, ale také samotná expozice k českému předsednictví v Radě Evropské unie, protože součástí výstavy jsou tisícovky světýlek.
Památková inspekce zhodnotila, že autor nové kopie kalendária se odchýlil od originálu a město a památkáři jeho práci dost nekontrolovali. Postih ale nehrozí nikomu.
Jedinečným a vůbec poprvé oficiálně vystavovaným exponátem je busta nazvaná La Nuture. Poprvé ji viděli návštěvníci pařížské výstavy v roce 1900, pak ji vlastnila rodina v Německu.
Národní galerie připravila výstavu MOVE ve spolupráci s Centre Pompidou. Jak je na tom kultura ve Franici po covidové pandemii? I na to odpovídal Mathie Potte-Bonneville v rozhovoru pro Radiožurnál.
Ke kritice se přidala i místopředsedkyně Klubu za starou Prahu Kateřina Bečková. Kopii označila za „vtip“ s tím, že je nepřípustné, aby na orloji zůstala.
„Ačkoliv jsem viděl kalendárium už mnohokrát, najednou mě zarazilo, že dvojice milenců nesedí u rozkvetlého keře, ale u kupky slámy,“ říká Milan Patka.
Mona Lisa zůstala díky neprůstřelnému sklu nepoškozena. Muž byl následně vyveden ochrankou a prohlásil, že vše provedl, aby lidé mysleli na planetu Zemi. Celou akci zachytili uživatelé na twitteru.
Se stejnou vyvolávací cenou jako Kubištovo dílo se v neděli vyvolával obraz malířky Toyen s názvem Samotáři z roku 1934, ten se prodal za 54 miliony korun včetně přirážky.
Dokázala se prosadit v typicky mužském prostředí a jako první ženě jí bylo umožněno studovat na florentské akademii Belle Arti. Tam se také naučila pracovat s živými modely, což nebylo obvyklé.
Zastupitel William Gannon uvedl, že neustálá tvrzení na různých sociálních sítích mu znemožňují vykonávat funkci. Nechal si i vyrobit odznáček s nápisem „nejsem Banksy“, který nyní nosí na klopě.
Jan Křížek tvořil v první polovině minulého století a prošel akademiemi v Mnichově, Vídni i Praze a poté se živil jako výtvarný pedagog. Jeho práce mohli vidět lidé naposled v roce 1959.
Architekt Václav Aulický je autorem mnoha staveb. Jak s odstupem vzpomíná na svou dnes už neexistující brutalistní budovu Transgasu na Vinohradské třídě, na jejímž místě stále nestojí její nástupkyně?
Z pařížského Louvru do pražské Valdštejnské jízdárny. Takovou trasu plánují kurátoři Národní galerie nové výstavě manýristických grafik a kreseb. Vedení teď vyjednává o mezinárodní spolupráci.
Jsou díle čtrnácti evropských fotografů a jsou vystaveny v rámci francouzského předsednictví v Radě Evropské unie, aby se jimi připomnělo, že příroda je zkrátka křehká.
Obraz byl součástí sbírky sourozenců Thomase a Doris Ammannových, z níž bylo k dispozici celkem 36 kusů od význačných malířů minulého století. Výtěžek aukce putuje na charitativní účely.
Senoseč pod drobnohledem. V Lobkovickém paláci na Pražském Hradě teď můžete strávit u dotykové obrazovky a zkoumat tak do nejmenších detailů jeden z nejcennějších obrazů evropského umění 16. století.
Na obrazu je obličej krásné ženy napůl zahalený ve stínu. Jediné indicie, které velvyslanectví na začátku pátrání po jeho autorovi a původním majiteli mělo, byl podpis a věnování.
Za uspořádáním výstavy stál jeden z nejbohatších Francouzů Bernard Arnault. Podle deníku Le Monde jednal o výstavě sbírky Morozovových přímo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.