Český loutkový soubor v Brazílii zahraje poslední z téměř padesátky představení
Už 42 představení ve čtyřech brazilských městech mají za sebou herci českého loutkového divadla LokVar. Zbývá jim ještě šest v Riu de Janeiro a také dvě poslední dílny s dětmi a loutkami. Zaplněná hlediště dojímá Malá mořská víla, ale hlavně je rozesmívá hra Český Honza.
Dětem se loutky líbily - po představení se s nimi mohly i vyfotit a pomazlit. Emoce se nebáli ukázat ani rodiče. Jedné z maminek, Kamile, se divadlo líbilo hlavně díky hercům - Petru Vargovi a Martinu Velikému.
Přestože částečně mluvili česky, se vsuvkami v portugalštině, byli podle ní velmi zábavní. Na jejich stylu, se jí líbí právě komunikace mezi loutkou, hercem a publikem.
Jak říká jeden ze zakladatelů souboru LokVar Peter Varga, právě interakce umožnila ještě další rozměr turné.
Že se dá v Riu hrát i napůl portugalsky a napůl česky se přesvědčil zpravodaj David Koubek
„Tím, že pohádka Český Honza je interaktivní s dětmi, tak jsme k tomu přidali stážisty, kteří za námi přijeli do Prahy a spolu s námi nazkoušeli portugalskou verzi."
Zkušenosti českých souborů nasávali čtyři mladí Brazilci dva týdny díky grantu Kulturního centra banky Banco do Brasil.
„Role loutkoherce myslím posiluje. To, že je na scéně vidět, že se zapojuje. To jsem v Česku hodně zažívala a začínáme tomu rozumět i tady. Otvírá to spoustu možností," říká jedna z nich Thaísa Violante.
V pohádce Český Honza obecenstvo dokonce hlasuje, a to obstarávají právě herci. I jejich reakce byly zdrojem smíchu či soucitu.
„My to jedeme v češtině, ale naučili jsme se některá štěpná slovíčka nebo štěpné věty portugalsky," říká herec Lokvaru Martin Veliký.
Díky spolupráci se stážisty i s dalšími známými se podařily i některé slovní hříčky. Třeba tlustá princezna se škvírou mezi předními zuby se tak jmenuje Ronalda - v narážce na jednoho bývalého brazilského fotbalistu.
„Něco se třeba změnilo, tady v Brazílii lidé neznají to, že se dá ležet na peci, což Honza strašně rád dělá, neznají povolání kominíka," vysvětluje Peter Varga, jeden ze zakladatelů souboru.
Jak dodává, občas se museli podřídit i kulturním rozdílům. Třeba čerta tady jako pohádkového ňoumu neznají a byl by to pro ně nepřípustný ďábel.
„Museli jsme je nazvat lesní skřítkové. Tak se řekne lesní skřítkové a vylezou dva čerti. Měli jsme také problém s tím, že si Honza dává v hospodě pivo. Jednou za námi přišli, jestli bychom to nemohli změnit a jestli by si nemohl dát milkshake. Že bychom děti mohli zkazit. Jenže myslím, že kromě loutek propagujeme i českou kulturu a k té pivo patří. Tak jsme to neudělali."
Příběh vždy ve vsuvkách pomáhají vyprávět brazilští stážisté. V každém ze čtyř měst jeden.
