Dobrá věc se podařila, říká herečka Soňa Červená o inscenaci 1914

Herci pražského Národního divadla se právě vracejí ze svého maďarského hostování. V budapešťském divadle Vígszínház třikrát uvedli inscenaci 1914, která vznikla v koprodukci s touto scénou a se Slovenským národním divadlem. V režii Roberta Wilsona se představila i jeho dvorní herečka Soňa Červená.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Soňa Červená | Foto: Adam Kebrt

Kdy jste se vlastně s Robertem Wilsonem potkali poprvé?

Tomu je asi tak 25 let. Volalo mě divadlo Thalia v Hamburku, že Robert Wilson tam chystá svoji první produkci, The Black Rider, a že by mě rád pozval na zkoušku. Tak jsem jela do Hamburku, přezpívala jsem, přemluvila jsem a Robert Wilson si mě vybral.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor s herečkou Soňou Červenou nejen o inscenaci Roberta Wilsona 1914 natočila v Budapešti Klára Fleyberková

V čem je pro vás jiný než ostatní režiséři, se nimiž jste pracovala?

Já jsem se od něj - po tolika letech, které jsem byla u divadla – ještě hodně naučila. A hlavně takový ten niterný minimalismus. Ne takový ten okatý: Já nic nedělám. Že to všechno musí přijít z nitra a že stačí jeden pohled, malé gesto, aby se člověk na jevišti vyprofiloval.

S námětem na inscenaci 1914 jste přišla Vy s Alešem Březinou (autor hudby, pozn. red.). Proč jste měla potřebu nějakým způsobem výročí světové války divadelně reflektovat?

Před více než dvěma lety jsme začali uvažovat, jak si připomeneme stoleté výročí. Já jsem velikou ctitelkou Karla Krause, to je veleznámý novinář a spisovatel, a ještě jsme přišli na to, že bychom ho měli smíchat s naším úžasným hrdinou Jaroslavem Haškem.

Myslím si, že se nám dobře povedlo a že naše dramaturgyně Marta Ljubková potom texty skvěle upotřebila na míru Robertu Wilsonovi.

„ Je to dobrá věc, co děláme. Dobrá věc se podařila. “

Přesun na jiné jeviště je určitě náročný i pro Vás jako pro herečku…

Je nás tam 12 nebo kolik, tak nemůžu mluvit za sebe, ale natolik jsme profíci, že se přizpůsobíme a naopak nás to trochu někam povznese.

Myslíte si, že až toto výročí první světové války ji opravdu znovu připomnělo? Byla tak trochu skrytá pod nánosem druhé světové války. Je to ten důvod, proč jste ji chtěli připomenout?

Já myslím, že ano. Je to dobrá věc, co děláme. Dobrá věc se podařila.

Simona Bartošová, Klára Fleyberková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme