Dvacet let Dejvického divadla bude připomínat unikátní fotoalbum

Dejvické divadlo slaví dvacet let od svého založení. V současné době patří mezi naše nejlepší scény, a pokud je vám líto, že některé výborné inscenace už měly derniéru, nemusíte být smutní. Jejich atmosféru přibližuje fotoalbum se snímky ze všech představení divadla, momentky ze zákulisí a hereckých šaten.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dejvické divadlo - Dračí doupě | Foto: Hynek Glos

Publikaci, která okem fotografa mapuje uplynulých dvacet let Dejvického divadla, představili členové hereckého souboru na autogramiádě v Paláci Luxor. V tamní kavárně najdete některé fotografie i zarámované.

„Nám bylo líto, že se za těch dvacet let fotky vždycky někde ukážou a pak zmizí v archivu divadla. Tak jsme se do něj ponořili a vlastně jsme fotky znovu oživili. Použili jsme systém toho, že jsme vybrali recenze divadelních odborníků a pod fotky jsme napsali jejich autentické zážitky z inscenací. Tím jsme chtěli jakoby zprostředkovat i dojem z inscenace nejenom fotkou, ale i komentářem," popisuje podobu knihy její autorka a zároveň dramaturgyně divadla Eva Suková.

Přehrát

00:00 / 00:00

O oslavy 20 let Dejvického divadla se zajímala redaktorka Anna Königsmarková

Publikace má přes dvě stě šedesát stran a kdo si ji včera v Luxoru koupil, měl v ní podpis i Ivana Trojana, Miroslava Krobota nebo Jaroslava Plesla.

„Nejlepší na Dejvickém divadle je Dejvické divadlo, to, že je to nejlepší divadlo v téhle zemi a myslím, že už tenkrát bylo, stále je a doufám, že ještě dlouho bude. A je to díky poetice toho divadla, je to osobnost Miroslava Krobota a jsou to moji kolegové," říká herec Jaroslav Plesl, kterého mohou diváci znát z filmu Grandhotel, Pravidla lži nebo Zoufalci.

V Dejvicích je od roku 2001 a kromě svých začátků nikdy neuvažoval o tom, že by ho opustil. „Jednou jsem částečný zaječí úmysl měl, když jsem přišel ze Zlína, že práce nebylo úplně hodně nebo tolik nakolik, jsem byl zvyklý. Nicméně to byla mylná úvaha, protože ta práce velmi záhy přišla v takovém rozsahu, že mě to skutečně velmi naplnilo," doplňuje Plesl.

Už patnáct let zůstává úspěšné scéně věrný i Ivan Trojan. Na stereotyp má vlastní recept.

„Snažím se o sobě, o své práci a o tom, co děláme v divadle, přemýšlet. Druhá věc je, že spolupracujeme s režiséry, kterým věřím, kteří mě třeba upozorní, že už to někde viděli, a zároveň máme s kolegy k sobě takový velmi nekompromisní vztah, že jsme schopni unést i připomínky navzájem od sebe," dodává herec.

Dejvické divadlo - Krajina se zbraní | Foto: Hynek Glos

Právě Ivan Trojan je nominovaný na cenu Thálie i Alfréda Radoka za roli Boha ve hře Ucpanej systém. Inscenace je nominovaná i na nejlepší představení roku, stejně jako Dejvické divadlo na nejlepší scénu roku.

Anna Königsmarková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme