Lidé se naposledy rozloučili s členem Divadla Járy Cimrmana Janem Kašparem

Skoro tři stovky hostů přišly dát poslední sbohem dlouholetému členu Divadla Járy Cimrmana Janu Kašparovi. Krematorium v pražských Strašnicích bylo zaplněné do posledního místa a pár lidí postávalo i před obřadní síní. Herec, který byl po nehodě upoután na invalidní vozík, zemřel minulý týden ve věku 60 let.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lidé se naposledy rozloučili s členem divadla Járy Cimrmana Janem Kašparem | Zdroj: ČTK

Na obřad dorazilo mnoho rozdílných hostů. Mezi herci a kolegy Jana Kašpara postávalo několik motorkářů, kteří své stroje zaparkovali před krematoriem. Bylo tam i mnoho vozíčkářů, kterým byl Kašpar velkým vzorem.

Obřad zahajoval Zdeněk Svěrák, pár slov pronesl i Jan Ruml, který promluvil za ty, se kterými Jan Kašpar před pádem komunismu působil v disentu. Kašpar byl mimo jiné autorem Originálního videojournalu, prvního obrazového zpravodajství ze světa disentu před rokem 1989.

Přehrát

00:00 / 00:00

Na pohřbu herce Jana Kašpara natáčela Michaela Vetešková

Po pádu komunismu byl několik let zaměstnán na ministerstvu vnitra a nějaký čas pracoval u protidrogové brigády.

Když po nešťastném úrazu už jako zavedený herec spadl při prořezávání stromu na záda a po zranění míchy se pohyboval na vozíku, byl přesvědčený, že jeho kariéra u divadla skončila, stejně jako jeho další sny a plány.

Pomohli mu ale kolegové z divadla. Zdeněk Svěrák s Ladislavem Smoljakem pro něj psali takzvané "sedací role", jako byl například zvědavý invalida Jirka Karásek v Záskoku.

Jan Kašpar se narodil 6. září 1952 v Praze. Vyučil se provozním zámečníkem a hned po škole nastoupil jako kulisák do Městských divadel pražských. V listopadu 1975 hrál v tajném představení Žebrácké opery Václava Havla. Kvůli tomu pak musel ze souboru odejít. Vzápětí nastoupil k "Cimrmanům" jako technik a kulisák. O deset let později si zahrál první roli, náčelníka ve hře Dobytí severního pólu.

Se Zdeňkem Svěrákem také stál u zrodu Centra Paraple, tedy organizace, která pomáhá ochrnutým lidem po poškození míchy vrátit se do života.

A mnoho z nich dorazilo na obřad Janu Kašparovi poděkovat. „Přišla jsem kvůli Honzovi. Po úrazu jsem dostala první vozík od něj, když jsem ještě vůbec nevěděla, co se děje a co mám dělat,“ prozrazuje asi čtyřicetiletá Ema.

Byla prý natolik vyděšená z toho, co ji v dalších letech čeká, že neví, jak by skončila, nepotkat Jana Kašpara. Asi jí zachránil i život. A dostal ji z nejhoršího třeba tak, že jí věnoval svůj osobní vozík. „Na vozík se čeká celkem dlouho, než vám ho přidělí, takže Honza mi vytrhl trn z paty. Půjčil mi první vozík, měla jsem ho půl roku,“ vysvětluje Ema.

Na jevišti do poslední chvíle

Jan Kašpar vystupoval v menších i větších úlohách skoro v každém představení Cimrmanů včetně inscenace Dobytí severního pólu. Divadlo měl rád a do poslední chvíle chtěl být na jevišti. Zdeněk Svěrák mu to nerozmlouval, naposledy Kašpar vystoupil 19. května v pohádce Dlouhý, Široký a Krátkozraký.

Přehrát

00:00 / 00:00

Působení Jana Kašpara v Divadle Járy Cimrmana shrnula ve svém příspěvku redaktorka ČRo Michaela Vetešková.

Kašpar měl na sobě kyslíkový přístroj, protože už nemohl dýchat. Hrál Děda Vševěda.

Podle Zdeňka Svěráka byl hrdinou i proto, že na svůj osud nikdy nežehral. „Byl vzorem, jak se dá k životu přistoupit, i když vás tluče hlava nehlava,“ říká Svěrák.

Zemřel herec Jan Kašpar, dlouholetý člen Divadla Járy Cimrmanna - archivní foto | Foto: ČTK

Michaela Vetešková, pir, mka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme