V pražském Divadle pod Palmovkou má dnes světovou premiéru hra Modlitba za Kateřinu Horovitzovou. Vznikla podle stejnojmenné literární předlohy Arnošta Lustiga. Hru s tematikou holocaustu připravil režisér Petr Kracik s dramaturgem Ladislavem Stýblem a synem Arnošta Lustiga Josefem. Projekt je součástí včera zahájeného třináctého ročníku mezinárodního festivalu česko-německo-židovské kultury Devět bran.

Tento článek je více než rok starý.

15:39 13. června 2012 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„My jsme ji chtěli udělat víc odvážnou, víc bojovnou, než jenom aby tam stála tak, že se sebou nechá dělat cokoli, a pak tedy na konci zasáhne. Ona přece jenom je ještě trochu vzdorná tím, jak je ještě dítě, tak se sebou nechce nechat vláčet, a je možná i trošku drzá,“ popisuje herečka Anna Stropnická, která hraje právě roli židovské tanečnice, která se nebála vzepřít nacistickým důstojníkům v Osvětimi.

„Samozřejmě že ta volba padla v podstatě okamžitě právě na Modlitbu pro Kateřinu Horovitzovou, protože je to jedno z nejslavnějších a nejznámějších děl Arnošta Lustiga, také nejpřekládanějších a suverénně nejocenovanějších. A zároveň je to dílo s velmi vysokým dramatickým potenciálem,“ říká dramaturg Divadla pod Palmovkou Ladislava Stýbla.

Jednu z hlavních rolí chladného důstojníka SS Bedřicha Brenského si zahrál Radek Zima.

„Pokud má herec možnost hrát takhle zápornou figuru, tak pro herce je to samozřejmě nesmírně atraktivní. Já bych vlastně byl rád, kdybych to byl schopný zahrát tak, že přestože mě všichni budou nenávidět, tak by tam měl být i jistý obdiv – tu zrůdnost, kterou dělá, že ji dělá naprosto dokonalým způsobem,“ vysvětluje Radek Zima.

Režie Modlitby pro Kateřinu Horovitzovou se ujal Petr Kracik, který na díle Arnošta Lustiga obivuje hlavně lidskost.

„Ještě jedna věc je, že mu při tom všem, při té hrůze, zůstal humor – laskavý, ironický. Že třeba i té figuře, tomu Brenskému, svým způsobem jako figuře, fandí. Musíme si uvědomit, že to je v podstatě zpracování legendy, stejně jako příběh Kateřiny Horovitzové, která vytáhla pušku a začala střílet v plynových komorách “ říká Petr Kracik.

Soubor Divadla pod Palmovkou se v červenci s inscenací rozjede po České republice. V rámci projektu Vlak Lustig ji uvede na nádražích 14 krajských měst, a to v neobvyklých kulisách nákladních vagónů.

Vlak ale vyjede i do zahraničí – do Německa a do Polska. Od 20. do 26. srpna se vydá na symbolickou trasu z Wannsee u Berlína, kde byla 20. ledna 1942 podepsána dohoda o takzvaném konečném řešení židovské otázky, přes Prahu a Krakov do Osvětimi.

Vlaková souprava je částečně adaptována na netradiční divadelní jeviště, výstavní prostor i kinosál. Premiéra „vlakové verze“ bude 13. července na nádraží Praha-Bubny, odkud během takzvaného Protektorátu Čechy a Morava vyrážely transporty Židů do Terezína.

Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou je příběh z roku 1943. Krásná Kateřina, které hrozí smrt v koncentračním táboře, se náhodou dostane do skupiny bohatých Židů, a tak jí svitne naděje na záchranu. Nacisté však s „nižší rasou“ hrají zákeřnou hru, v níž chtějí získat veškeré finance z jejich bankovních kont.

Arnošt Lustig vylíčil úděl člověka v mezní situaci, který je donucen hájit to poslední, co má – svou čest, svědomí a důstojnost. Podle Lustigovy novely Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou natočil v roce 1965 televizní snímek režisér Antonín Moskalyk.

Rádio Česko, Eva Presová, Marie Sýkorová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít