Slovácká Jízda králů bojuje o zápis na seznam UNESCO
Nejenom celá jihovýchodní Morava v těchto dnech s napětím čeká, jestli se slovácká Jízda králů dostane na seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO. Tato tradice se dostala do užšího výběru a o jejím případném zápisu rozhodne s konečnou platností sbor hodnotitelů na zasedání na indonéském ostrově Bali. To začíná dnes a potrvá týden.
„Padesát na padesát,“ hodnotí pravděpodobnost zápisu Michal Beneš, zástupce UNESCO v Česku, a dodává, že Jízda králů se z osmdesáti nominací ocitla mezi sedmnácti doporučenými tradicemi. Zároveň je také mezi šesti nominacemi, která je dávána za vzor správně provedené žádosti.
Zástupce UNESCO v Česku Michal Beneš byl hostem Ranního Radiožurnálu, kde informoval o možném zápisu Jízdy králů na seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO
„Naše dokumentace, která byla předložena ministerstvem kultury, byla hodnocena, tedy její zpracování na velmi vysoké úrovni. To jsou všechno věci, které samozřejmě zvyšují šanci toho úspěchu,“ říká Jan Pijáček, starosta Vlčnova, kde se známá lidová slavnost každoročně koná.
„Verdikt bychom se měli dozvědět v druhé polovině týdne, spíš koncem poloviny týdne. Ale nic není jisté: výbor, který zahájil své řízení, je samozřejmě naprosto suverénní,“ říká Michal Beneš a dodává, že výbor bude projednávat ještě mnoho dalších otázek spojených s úmluvou o ochraně nemateriálního dědictví.
Lidový tanec mladíků odvedených na vojnu, takzvaný verbuňk, je na seznamu už od roku 2005. Jízda králů o zapsání usiluje už několik let. Podle Jana Pijáčka to trvá tak dlouho proto, že bylo nutné v uplynulých letech zdokumentovat současný stav.
ČTĚTE TAKÉ: O budoucnost slováckého verbuňku se tanečníci nebojí
„Jízda králů se jezdí na čtyřech místech v České republice pravidelně a nejezdí se každý rok, takže ta dokumentace musela obsáhnout všechna ta čtyři místa, a proto – mezi jiným samozřejmě – trvalo tak dlouho dopracování té dokumentace,“ vysvětluje Jan Pijáček.
Česká kandidatura je ale mezi těmi, kterým se nepřisuzuje naléhavost. „Termín naléhavost může znamenat, že to patří mezi fenomény, které nejsou v tomto okamžiku úplně bytostně ohrožené zánikem,“ vysvětluje Jan Pijáček.
Pokud se Jízda králů, která se na Slovácku pořádá ve Vlčnově, Hluku, Kunovicích a Skoronicích, na seznam skutečně dostane, bude to znamenat pro Českou republiku potvrzení toho, že tato tradice je v rámci celého světa skutečně unikátem.
„Pro ty lidi, kteří se dneska podílejí na udržení toho zvyku, tak je to prostě signál, že dělají něco, co je významné, co je v pořádku. A je to takové malé poděkování možná i těm, kteří přes tu hlubinu času přenesli tento rituál až do dnešních dnů,“ dodává Jan Pijáček.
Starost Vlčnova Jan Pijáček vysvětloval v Dopolením Radiožurnálu, co znamená tradice Jízdy králů pro Českou republiku i pro svět
Jízda králů má původ už v pohanské době a známá je hlavně díky bohatým, krásným krojům. Termín konání Jízdy králů se kryje se svatodušními svátky, tedy významným keltským svátkem. Jedná se zároveň o jediný rituál v České republice (a zřejmě i v Evropě), který má iniciační charakter: z mladíků se při něm stávají muži.
O zápis usiluje 80 uchazečů. Do užšího výběru se jich dostalo 17. Mezi nimi je i Jízda králů, čínské stínové divadlo. tradiční japonský obřad spojený s pěstováním rýže nebo portugalský hudební styl FADO.
Na seznamu nemateriálního kulturního dědictví jsou zapsány už tři české památky. Mezi nimi jsou improvizovaný mužský tanec, takzvaný Slovácký verbuňk, i vesnické masopustní obchůzky a s nimi spojené masky na Hlinecku.
Loni na tento seznam přibylo sokolnictví v rámci nadnárodní nominace společně s dalšími deseti státy, například se Spojenými arabskými emiráty, Mongolskem, Francií nebo Belgií.
Michal Beneš s neskrývanou hrdostí dodává, že Úmluva o nemateriálním kulturním dědictví, kterou podepsalo skoro 160 států světa a která je tak dnes jednou z nejpopulárnějších úmluv ve světě, má své kořeny v České republice. „Ten nápad se zrodil tady,“ dodává Michal Beneš.
