Teorie chtění v NoD

Cristina Maldonado je mexická tanečnice a choreografka, která v současnosti žije a tvoří v Praze. Její projekty se soustředí na vztah performera s publikem. V experimentálním prostoru NoD uvedla své nové představení Theorem of Wanting neboli Teorie chtění. Viděla ho i naše redaktorka Veronika Dospělová.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Cristina Maldonado - Teorie chtění | Foto: Press kit

Představení je věnováno lidem, kteří nemohou získat, co chtějí; těm, co to mají, ale litují toho; těm, kteří jsou unaveni chtěním; těm, kteří ještě nezjistili, zda vůbec něco chtějí; těm, kteří si myslí, že vědí, co chtějí; a všem těm zmateným, kteří se nejsou schopni rozhodnout, co vlastně opravdu, ale opravdu chtějí...
Tak těm všem věnovala Cristina Maldonado své představení nazvané trefně Theorem of Wanting neboli Teorie Chtění. Analyzuje v něm touhu chtít z hlediska základních lidských potřeb.

"Ten fenomén Chtění, na kterém je představení postavené, může být klidně něco úplně jednoduchého, ale můžete si pod tím představit i nějaké vyloženě existenciální téma. Je to vystaveno na nějakých osobních pocitech chtění, snažím se vystavět různé situace, kde se chtění vyskytuje. Takže používám videa, televizní spoty a taky hodně využívám diváka. Ptám se jich, co vlastně chtějí-a oni si vyberou třeba bramboru, nebo prázdnou láhev od vína-banální věci. Ale poukazují na hlubší smysl."

Přehrát

00:00 / 00:00

Teorie chtění v NoD

Cristina pochází z Mexika, ale nějakou dobu už žije a tvoří v Čechách. Proces jejího uměleckého tvoření je založený vlastně na neustálém výzkumu, který se pak snaží esteticky zpracovat. Většinou se jedná o čistě niterné záležitosti, jakési sondy do lidské duše.

"Když jsem začínala s profesionálním tancem, pracovala jsem s jinými choreografy a mnohdy nám z toho vyšlo takové to profesní klišé, jestli mi rozumíte. Chtěla jsem prostě najednou dělat něco pro mě smysluplnějšího, spojit se s okolím, vnímat, co se děje kolem. Vnímat opravdové lidi s opravdovými pocity a opravdovými problémy. Doufám, že se moje práce lidí skutečně dotýká, že si třeba i něco uvědomí."

Cristina pracuje v Praze už od roku 2003, představila tady několik vlastních projektů a taky často spolupracuje s jinými českými umělci.

"V roce 2004 jsem udělala takový větší projekt ve spolupráci s festivalem 4 dny v pohybu. Bylo to něco podobného právě Teorii chtění, taky jsem na tom pracovala asi rok. Ale u Teorie chtění tak nějak cítím, že jsem se zase někam posunula, ti umělci, s kterými na tom dělám, do toho dávají skutečně hodně. Každý z nich má v tom představení kus ze sebe."

Těmito umělci myslí Tomáše Dvořáka, Kateřinu Fojtíkovou, INTI, Petra Skálu, Sodju Letkerovou, Howarda Lotkera a také Patricka Sedláka.

Sledujte program experimentálního prostoru NoD, protože podobných projektů se na něm vyskytuje dost.

Veronika Dospělová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme