Tyjátr - Burnt Out Punks
Punkový cirkus skandinávských Burnt Out Punks zahájil mezinárodní festival nového cirkusu a divadla Letní Letná. Jejich představení kombinuje akrobacii, klaunství, tanec a obrovskou fire show. Rozhovor s jedním z devíti členů souboru Nalle Blue aka Shamanem si poslechněte v pravidelném Tyjátru.
Vím o vás, že jste ze Skandinávie, odkud konkrétně?
Všichni pocházíme z okolí Stockholmu, vlastně jsme ale dost roztroušení po celém světě. Teď zrovna pobýváme v takové velké cirkusové vesnici ve Stockholmu, kde se rozhodlo žít pohromadě několik švédských cirkusových souborů.
Je to na předměstí, kde je vlastně i cirkusová univerzita. Všichni, co z téhle školy vyšli, si postupně založili vlastní skupiny a my jsme ta první, fungujeme už 15 let. Teď už máme ve Stockholmu docela velké divadlo a přes léto jezdíme s Burnt Out Punks. Takže celé léto nás devět chlapů žije v jednom autobuse a můžete mi věřit, že to tam nevoní moc dobře. Je to mix potu, testosteronu a benzínu.
Na tuhle cirkusovou školu jste chodili všichni?
Jo, všichni jsme tam chodili, ale v jiný čas. Já už tam dneska dokonce učím. Je napojená na francouzské cirkusové školy a také na tu v Montrealu, takových škol už je dneska hodně. Možná když vidí naše představení lidi takříkajíc „od fochu“, řeknou, že nejsme nejlepší cirkus na světě, ale já myslím, že je důležité mít tu jednu schopnost strhnout publikum – a v tom my jsme dobří. Je to jako rokenrol, nebyli bychom nejlepší muzikanti, ale měli bychom tu nejlepší show.
Děláte pouze fire show, nebo i jiné performance?
Děláme toho mnohem víc, máme víc druhů show, třeba show pro děti nebo i takové víc burleskní sexy show. Ale rozhodli jsme se společně dělat fire show z několika důvodů – jednak se nám stále zvětšuje publikum, třeba až na 5 až 8 tisíc lidí, a ten oheň tomu dodává na takové té spektakulárnosti. Rádi si hrajeme spolu s publikem, nakonec je to takový jeden velký ohňostroj na pódiu. No a taky máme ten oheň prostě rádi – myslím, že jsme všichni tak nějak fascinovaní tímhle živlem, nezáleží na tom, v jak moderní společnosti člověk žije. Je v tom něco primárního, něco, co v nás vyvolává strach i radost ve stejný čas.
Jak se vám líbí Letní Letná?
Letní Letná je jeden z nejslavnějších a nejvíc prestižních cirkusových festivalů v Evropě, a je to fakt čest být pozván a zahájit ho.
Vystupujete ale jen jednou, proč?
No, bohužel jen jednou. Zahájíme ho, spakujeme se a musíme odjet do Polska na karneval.
Spolupracujete s některými soubory, které taky uvidíme na Letní Letné?
Cahin Caha, to jsou naši kamarádi. Znám dobře Gulca, to je vynikající a nesmírně kreativní režisér. Neviděl jsem to nové představení, ale většina jeho věcí je fakt zajímavých. Je to kombinace takového toho cirkusu, který miluje každý, a úplně nových věcí, na kterých on pracuje – takže se z toho nějak stává umění. Je to zajímavé, ale my si z toho stejně taky děláme srandu. My si děláme prostě srandu z umění.
Jinak to cirkusové přátelství je dost zvláštní, neřídíme se třeba absolutně nějakou národností nebo tak. Když jedeme do Číny, tak ti lidé, co tam dělají cirkus, patří mnohem víc do mé rodiny než nějaký Švéd jen proto, že je Švéd. Cirkus nevěří žádným etnickým nebo národnostním poutům, to je hezky vidět právě na těchhle festivalech. Marocký akrobat nebo ruský silák nebo mongolská hadí žena – jsme prostě lidi, kteří dělají cirkus, žijí ve starých autobusech a jezdí kolem světa.
