Ackerova Devítka získala motivaci, ale ztratila kouzlo

Talentovaný tvůrce animovaných filmů Shane Acker zaujal v roce 2005 krátkým filmem 9 natolik, že producenti dali zelenou celovečerní verzi. Do kin tak vstupuje příběh z drsného post-apokalyptického světa, v němž proti sobě stojí mechaničtí predátoři a zranitelné hadrové figurky. Co delší verze originálnímu univerzu dala a co naopak vzala?

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Z filmu: Číslo 9 | Foto: Hollywood Classic Entertainment

Na začátku byl malý hadrový panáček, který svádí urputný boj s robotickým pavoukem, aby pomstil smrt svého druha. Shane Acker za působivý kraťas s názvem 9 sklidil pochvalné ohlasy včetně žánrové nominace na Oscara. Otevřený příběh záhy vnucoval otázky: kdo jsou ony hadrové postavičky, proč bojují, proti komu a za co? Odpovědi přináší celovečerní verze původního animáku, která rozvíjí jedinečný vizuální koncept a dodává ději motivaci. Ta však, namísto aby kouzlo Devítky posílila, spíše působivost originálu podrývá.

NECHCETE ČÍST? POSLECHNĚTE SI CELOU RECENZI!

Přehrát

00:00 / 00:00

Ackerova Devítka získala motivaci, ale ztratila kouzlo

Původně němé figurky z pytloviny dostávají hlas a jejich rozvrácený svět původ. V blíže neurčeném čase vytvoří geniální vědec Stroj, téměř dokonalou entitu schopnou produkovat další mechanické bytosti. Vynález se však ocitne v rukou totalitního diktátora a, jak bývá dobrým zvykem, vymkne se kontrole a vyhubí vše živé. Přežije jen několik očíslovaných maňásků, jejichž účel není zřejmý. Zřejmé je jen to, že pocházejí ze stejné dílny jako Stroj. Ukrývají se v ruinách katedrály a zapovídají si jakýkoli odpor a otázky... dokud se neobjeví číslo 9.

Z filmu: Číslo 9 | Foto: Hollywood Classic Entertainment

Ackerův film zakládá své poselství na protikladu stroje a duše. Prosté až naivní sdělení o tom, že stroje jsou zlé a potlačují lidskost, by pasovalo například do roztomilých výtvorů studia Pixar, do světa Shane Ackera však nezapadá. Devítka a jeho druhové se pohybují v prostoru, kterému chybí dětská nevinnost a nezávazná hravost. Znetvořená krajina připomene otřesné výjevy z 1. světové války kombinované s depresivním cyberpunkovým designem. Smrt a zkáza k ní neoddělitelně patří, není tu místo pro hru či nadhled. Číslo 9 volí vážný tón vyprávění, který cílí jednoznačně na dospělého diváka. Pak se ovšem pohádkově prostoduché moudro, které mu s patosem velebníčka sděluje, musí jevit jako značně problematické.

Z filmu: Číslo 9 | Foto: Hollywood Classic Entertainment

Diskutabilní je i celkové pojetí vyprávění, v němž se stereotypně střídají krátké frázovité konverzace s dech beroucí akcí, která výbušností a nápaditostí může konkurovat i hraným filmům. Příběh se lineárně posouvá kupředu bez náznaku gradace i promyšlené struktury, prvoplánové postavy se kolem diváka mihnou bez šance zanechat hlubší otisk. Spolu s polopatickým moralizováním nabourává zmíněná uspěchanost vyzrálou výtvarnou koncepci, vynikající počítačovou grafiku i Ackerův cit pro tempo a vytříbenou kompozici. Svět Čísla 9 balancuje na velmi chatrných pilířích, v nichž se nelogičnost mísí s krotkými mytologickými odkazy. Pohromadě drží skutečně pouze silou režisérovy bujné imaginace.

Z filmu: Číslo 9 | Foto: Hollywood Classic Entertainment

Co tedy vlastně z původní Devítky zbylo? Jedinečná atmosféra, nyní ještě doplněná tmavými odstíny zmaru a pestrou paletou inspirací od totalitního umění až po antiutopické počítačové hry jako Bioshock či Fallout. Nezapomenutelná stylizace, v níž se zrcadlí nesmírný talent Shane Ackera. Číslo 9 přidává velkolepý soundtrack, spektakulární efekty a lesk hvězdných dabérů.
Zatímco zranitelná loutka v obludně znetvořené krajině vyzařuje cosi křehkého a nezvyklého, film svým agitačním blouzněním bohužel zabředá do všednosti.

Hodnocení: 65%

Vít Schmarc Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme