Holandský vyznavač absurdního humoru Alex van Warmerdam patří mezi renesančně založené umělce: byl jedním ze spoluzakladatelů hudebně-divadelní společnosti Hauser Orkater, pro kterou od 70. let vytvořil deset představení a následně se vrhnul také na dráhu filmaře.

Tento článek je více než rok starý.

13:00 2. dubna 2010 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Své filmy (debutoval v roce 1986 znamenitým snímkem Abel, pojednávajícím o třicátníkovi, který nikdy neopustil byt, v němž bydlí s rodiči) si sám píše, k některým i namaloval obrazy nebo složil hudbu.

Dvě z Warmerdamových děl (Malý Tony a aktuální Poslední dny Emmy Blankové) jsou adaptacemi jeho vlastních divadelních her. Autorův snímek Seveřané získal v roce 1992 cenu pro Nejlepší evropský film a byl zařazen do Zlatého fondu nizozemské kinematografie. Do svých filmů van Warmerdam zpravidla obsazuje také sebe sama a rovněž svou manželku, herečku Annet Malherbe.

S oběma významnými hosty letošního Febiofestu si redaktor Aleš Stuchlý povídal o výhodách rodinné atmosféry během natáčení, hudebním amatérismu i o tom, proč budou van Warmerdamovy filmy v budoucnu při vší zábavnosti ještě striktnější.

Filmografie:
Abel (1986)
Seveřané (De noorderlingen, 1992)
Šaty (De jurk, 1996)
Malý Tony (Kleine Teun, 1998)
Grimm (2003)
Číšník (Ober, 2006)
Poslední dny Emmy Blankové (De laatste dagen van Emma Blank, 2009)

Aleš Stuchlý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít