Cimrmanolog, scénárista, divadelník a textař. Zdeněk Svěrák slaví 80. narozeniny

Mimo patnácti her pro vlastní divadlo se Zdeněk Svěrák věnoval souběžně práci filmového scénáristy. Mimo zpracování cimrmanovských motivů ve filmech Rozpuštěný a vypuštěný nebo Jára Cimrman ležící, spící cílil i na témata ve své době zdánlivě banální. V jeho rukou se z dálkového večerního vzdělávání nebo výměny bytů stávají události takřka antických rozměrů. Anekdoty se mění ve složitou a taky komickou hru charakterů.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zdeněk Svěrák ve škole Járy Cimrmana v pražských Lysolajích

Zdeněk Svěrák ve škole Járy Cimrmana v pražských Lysolajích | Foto: Jan Charvát

Zdeněk Svěrák označuje humor za jednu z hodnot, která mu pomáhá žít:

„Člověk pozná cenu nejen každého dne, ale i chvilky, každého setkání. A v mém případě také poznáte, že humor, který někdo považuje jenom za nějaké přilepšení, je životní hodnota. Já bych se bez něho asi osmdesátky nedožil.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor se scenáristou, hercem a spisovatelem Zdeňkem Svěrákem o Divadle Járy Cimrmana a také o tom, proč se mu líbí zajímavá slova a jména. Moderuje Lucie Výborná.

Jako scenárista Zdeněk Svěrák debutoval v roce 1973 v hudební komedii Třicet panen a Pythagoras, byť tehdy ‚jen‘ jako spoluautor. Přesto se snímek stal ve své době velmi populárním. Věnoval se totiž tématu, který byl Svěrákovi velmi blízký - škole.

O rok později už Zdeňka Svěráka čekal start přímo raketový. Společně s Ladislavem Smoljakem a Oldřichem Lipských napsal scénář k filmu Jáchyme, hoď ho do stroje.

Snímek dal vzniknout nejen výjimečnému autorskému týmu a novým filmovým hvězdám, ale i jednomu fenoménu - filmovým hláškám, které se dodnes používají v běžné řeči.

A pak už v rychlém sledu následoval jeden filmový hit za hitem. V roce 1976 kupoval Zdeněk Svěrák chalupu ve scénáři snímku Na samotě u lesa. Ve stejném roce napsal film Marečku, podejte mi pero. Sedmdesátá léta zakončil scénářem k filmu Kulový blesk.

I na začátku 80. let psal Svěrák jeden skvělý scénář za druhým. Vznikla zřejmě nejbláznivější komedie doby, snímek Trhák, který sleduje natáčení filmu a nejrůznější figurky štábu očima týraného scenáristy.

A jen o pár měsíců později přichází do kin snímek, který Zdeňka Svěráka definitivně učinil králem české komedie - Vrchní, prchni.

Svěrákova scenáristická hvězda ale ještě bude stoupat výš. V roce 1985 píše pro režiséra Jiřího Menzela scénář k filmu Vesničko má středisková. Zdeněk Svěrák se tak poprvé letmo dotkne slavného Oscara, zatím ale získá jen nominaci.

Po převratu se Zdeněk Svěrák pustil do spolupráce se svým synem, režisérem Janem. Jako první natočili film Akumulátor I. Společně pak dosáhli až na vysněného Oscara - získali jej v roce 1997 za snímek Kolja.

Zdeněk Svěrák | Foto: Český rozhlas

Radek Kříž Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme