Do kin přichází dokument o Josefu Váňovi, nejslavnějším českém žokejovi
Dokument Váňa, který má dnes slavnostní premiéru, přibližuje houževnatost, tvrdohlavost a nezlomnou vůli slavného českého žokeje Josefa Váni i zákulisí dostihového sportu. Natočil ho režisér Jakub Wagner. Snímek vznikal více než rok.
„Lidský organismus je díky vůli schopný jít i za hranice možností,“ říká Josef Váňa, jehož život více než rok zaznamenával režisér Jakub Wagner.
Divákovi ale nenabízí klasický medailon. Jde spíše o dynamickou jízdu, kdy sleduje nejslavnějšího českého žokeje od vážné zlomeniny stehenní kosti, kterou utrpěl při tréninku, až po jeho návrat do sedla.
Právě moment vážného zranění, které Váňa utrpěl v dubnu, určil podle Wagnera výslednou podobu snímku.
O atmosféře filmu hovořil režisér Jakub Wagner i hlavní protagonista Josef Váňa
„Byli jsme u toho, ale ne z toho důvodu, že bychom byli nějaké hyeny, které by to hrozně chtěly, protože to se prostě stalo. Kdyby se to nestalo, tak jsem sám zvědavý, jak by ten film teď vypadal, protože materiálu je spousta.
My jsme samozřejmě z toho udělali motiv toho filmu, toho zranění a následné rekonvalescence,“ popisuje režisér.
Váňa ovšem úrazy bere jako celkem všední události. „Když si zlomí žokej klíční kost, tak tomu v podstatě říkáme, že dostává rýmu. V dnešní době, pokud tomu doktoři trochu pomůžou, tak za 14 dní kluci zase jezděj,“ tvrdí.
Cílem Jakuba Wagnera bylo zachytit houževnatého jezdce co nejpřirozeněji. „Příliš nevstupovat do těch situací a observačně sledovat tu přirozenost, což myslím Josef i ti lidi okolo koní mají absolutní.“
Hlavní protagonista, který oslaví v říjnu šedesátiny, chce i letos závodit na Velké pardubické. Když prý viděl dokument, zaskočil ho hlavně vlastní jadrný slovník.
„V těch čtyřech, pěti, šesti letech, jak jsem odháněl ty mouchy na té kovárně, tahle slova, která já jsem používal a dneska v tom filmu slyšel… Naposlouchané to mám, ale stejně si myslím, že to moc pěkně nevypadá a zkusím s tím něco udělat,“ prohlašuje Váňa.
Nejvíc ho ale zaujalo, jak je ve snímku vidět proces stárnutí. „Prostě jak jsem v těch 35 letech byl pěknej kluk, a když se člověk podívá do zrcadla dneska, jaký je v tom rozdíl,“ zamýšlí se a dodává:
„Ale já jsem celý život bojoval, dřel, a makal. To znamená, že v té době, kdy jsem ty Pardubické s tím Železníkem vyhrával, a dneska, dneska se ty dostihy jezdí trochu jinak. Rychleji, tvrději, a tenkrát to nebyla zas až taková hrůza.“
Dnešní slavnostní premiéru v multiplexu na pražském Smíchově by měl zpestřit i dostihový kůň Decent Fellow, který vyhrál Velkou pardubickou v roce 2006.
