Film o Mandelovi Jihoafričany zasáhl. Co pro nás udělal, se nedá popsat, říkají

Film o jednom z největších bojovníků za svobodu a rovnost jde do kin v různých částech světa. Životní příběh Nelsona Mandely s názvem Mandela: Dlouhá cesta ke svobodě od režiséra Justina Chadwicka dnes budou mít možnost zhlédnout diváci například v New Yorku nebo Los Angeles. Premiéru už ale britsko-jihoafrický film měl v rodné zemi tohoto nositele Nobelovy ceny míru, který se zasloužil o konec apartheidu - v Jihoafrické republice.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nelson Mandela (2000) | Foto: Knihovna londýnské školy ekonomie a politických věd | Zdroj: Wikimedia Commons

„Ušel jsem dlouhou cestu ke svobodě. Byla to osamělá cesta a ještě neskončila,“ slova Nelsona Mandely odráží celý jeho život i desetiletí boje za demokratickou společnost.

Cestu, která začala na venkově v malé, hliněné chýši. „Přestáváte být dětmi, malými kluky, nyní se z vás stávají muži. A teď běžte a plňte své povinnosti mužů,“ vyzývá po tradičním obřadu dospělosti několik mladíků náčelník kmene Thembu.

Jeho slova jsou určena i Rolihlahlalovi Mandelovi, který později dostane od svého metodistického učitele anglické jméno Nelson.

Přehrát

00:00 / 00:00

Film o Nelsonu Mandelovi viděl i zvláštní zpravodaj ČRo v jihoafrickém Johannesburgu Robert Mikoláš

Na začátku 50. let minulého století získal Mandela konečně právnický titul a zahájil svou advokátní praxi. V té době už ale patřil k významným členům politické opozice a nakonec vstoupil i do Afrického národního kongresu.

Stále však prosazoval nenásilný odpor proti vládní politice apartheidu.

Až do tragického dne roku 1960. Při masakru v Sharpeville policisté pozabíjeli 69 demonstrantů a Mandela vyhlásil rasistické vládě boj. „Přestáváme akceptovat autoritu státu, která vede válku proti vlastním lidem,“ prohlásil Mandela, kterého ve filmu ztvárňuje britský herec Idris Elba, a postavil se do čela ozbrojeného odporu.

Po dvou letech však byl zadržen a nakonec odsouzen na doživotí, přestože svou vinu zcela odmítl. Příštích 18 let strávil ve věznici na ostrově Robben, pak byl převezen na pevninu. Na svobodu se pak dostal až 11. února 1990, kdy ho v ulicích vítaly desetitisíce lidí. O čtyři roky později byl zvolen prvním černošským prezidentem JAR.

„Devadesát procent filmu jsem probrečela, hrozně mne to zasáhlo, navíc bydlím v Sowetu, jako Mandela. Co udělal pro nás všechny, se nedá popsat,“ svěřuje se po zhlédnutí 152 minut dlouhého snímku mladá žena.

„Bylo to úžasné. Vyvolává ve vás pocit pýchy na to, že jste Jihoafričan,“ dodává běloch žijící v Johannesburgu. Sám 95letý Mandela, který poskytl práva na svůj životní příběh už před 15 lety, se teď nachází v kritickém stavu. Jeho osud i ideje ale zůstávají nesmrtelné.

„Vím, že má země nebyla stvořena jako místo nenávisti. Nikdo se nerodí s tím, že nenávidí druhého jen kvůli jiné barvě pleti. Lidé se teprve učí nenávidět. Můžeme je ale vést k lásce, dokud se natrvalo neusídlí v jejich srdcích.“

Plakát k filmu o Nelsonu Mandelovi | Foto: Robert Mikoláš

Robert Mikoláš, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme