Filmy ve Varech je možné vidět i na videu v budce
O karlovarský filmový festival je rok od roku větší zájem. Do lázeňského města tak přijíždějí tisíce nových návštěvníků. Jenže kinosály nejsou nafukovací, a tak se občas přihodí, že se na vybraný snímek zkrátka nedostanou všichni.
A to se samozřejmě týká například i pracovníků ve filmovém průmyslu či novinářů.
Zatímco tradiční půjčovny videokazet a DVD už jen stěží objevíte, videotéka na karlovarském filmovém festivalu je jednou z nejvyhledávanějších místností. Přímo v hotelu Thermal nebo ve speciálních budkách můžete vidět to, co jste na velkém plátně nestihli.
„Tady je možné zapůjčit si filmy, které jsou na festivalu. Nejsou samozřejmě všechny, záleží na producentech a tvůrcích daného filmu. Máme seznam podle anglických názvů a čísel, vždy několik kopií,“ říká Dominika Kožešníková, která má dnes videotéku na starosti.
Jen krátce nahlížíme do jedné z místností, kde sedí zájemci se sluchátky na uších před televizní obrazovkou a sledují objednané snímky.
Na filmy se ale není možné podívat hned. „Rozhodně se musí dělat rezervace na jeden den dopředu. Sice máme otevřeno od 10 do 10, ale většinou je dopoledne zamluvené kompletně celé. Takže pokud přijdete večer a budete se chtít koukat, tak ta šance je velmi malá,“ říká Kožešníková.
Důvody proč si tady na festivalu filmy na DVD lidé zamlouvají jsou různé, většinou je to ale kvůli nedostatku lístků.
Pán i kmán
„Přesně tak. Zítra jsou dvě projekcve filmů, na které jsem čekala – Arirang od Kim Ki-duka a také Habemu papam, který byl uvedený v Cannes a o kterém se hoídně mluví. teď díky tomu, že je k dispozici DVD, tak se na ty filmy můžu podívat aspoň takto,“ říká jedna z návštěvnic festivalu.
Filmy vidět chce, a vadí jí, že vysněné filmy na nevidí plátně: „Vadí mi to strašně. Sežeňte mi lístek a dostaňte mě do toho kina, půjdu tam tisíckrát radši.“
„Chystám se dívat na video, protože jsem přijela jen na tři dny a ta nabídka zítřejšího dne není tak úplně pro mě, takže si to supluju takto videem,“ sděluje své motivace jiná divačka.
Dara s Michaelou ale nejsou jediné. Dokonce i osobnosti české filmové scény občas nemají štěstí, jedním z nich je i režisér a producent Filip Remunda
„Na dva filmy, které jsem chtěl vidět, jsem se nedostal, protože bylo vyprodáno. Chtěl jsem vidět adaptaci románu Pelevinova románu Generace P, ale bylo tak natřískáno. Asi místní Rusové okupovali kino a na mě už nezbyly lístky, tak mě to mrzí, ale snad to uvidím někdy v budoucnu.
„Budky pro mě nejsou adekvátní náhradou, protože já se rád dívám na filmy na velkém plátně. Takovou budku mám doma na videu. To se taky dívám, když není zbytí, ale když je možnost to vidět v kině, tak jdu do kina.