Fish Tank: svět bez růžových brýlí, který stojí za to

Snímek Britky Andrey Arnoldové Fish Tank je prosvětlený vnitřní silou a nemalou porcí naděje. Je to možná zvláštní, říct tohle o filmu, kde uvidíte fyzické napadení, pedofilní chování, dětský chlast, bídu britského sídliště a krádeže a uslyšíte peprné nadávky na každém druhém kroku.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Z filmu: Fish Tank

Z filmu: Fish Tank | Foto: Asociace českých filmových klubů

NECHCETE ČÍST? POSLECHNĚTE SI CELOU RECENZI!

Přehrát

00:00 / 00:00

Fish Tank: svět bez růžových brýlí, který stojí za to

Ale je to tak. Fish Tank, uvedený u nás v rámci Projektu 100, vzbuzuje tolik nadšení, protože je nesmírně autentický, nezlehčuje životní problémy a neredukuje svět na formulky, ale přesto není depresivním balvanem. Asi všichni chceme slyšet, že i když se na svět podíváme bez růžových brýlí, stojí pohled za to.

15letá Mia je sympatická přidrzlá hrdinka se zájmem o hip hop, breakdance a tanec vůbec. Její dospívání výrazně komplikuje nezodpovědná a nevyrovnaná matka, se kterou Mia nevychází. Žije v neutěšeném, televizní infantilizací zválcovaném sídlištním prostředí a hrozí jí zvláštní škola - především kvůli jejím emocionálně nevyrovnaným reakcím. Kamera Miu snímá takřka nepřetržitě, což neherečka Katie Jarvis zvládá s neuvěřitelným přehledem. (Tvůrci ji objevili náhodou na nádraží, kde hádala se svým přítelem.) S příchodem nového matčina přítele do neúplné rodiny se Miina situace nezjednodušuje, právě naopak. Tuto roli Connora dobře zvládl Michael Fassbender, kterého máme potřetí v krátké době možnost vidět i v českých kinech - Hanebný pancharti, Hlad a nyní Fish Tank - vždy ve velmi odlišné poloze.

Z filmu: Fish Tank | Foto: Asociace českých filmových klubů

Jednoduchými statickými prostřihy nám Arnoldová čas od času připomene samotné prostředí, ve kterém se příběh odehrává, a zaměřuje se na momenty určité majestátnosti nebo krásy uprostřed materiální bídy sociálně slabých vrstev. Do sociálně realistického snímku Arnoldová ale vtěluje i momenty nabité metaforickým obsahem (Mia se snaží osvobodit živořícího koně) a citlivě zakomponovanými zpomalovačkami kříží jakoby objektivní realismus s momenty nabitými ženskou senzualitou a emocemi dospívání.

Zvláštní pozornost si zaslouží snímání tanečních pasáží, které neklouzává ke klipové rytmizaci a ozvláštnění, ale kamera nezůstává ani v chladném odstupu, který by ukazoval trapnost a nedokonalost Miiných snah prorazit jednou jako tanečnice. Kamera promyšleně pracuje s rámováním obrazu, které někdy odkrývá a někdy skrývá taneční Miiny kvality - jde tu ostatně spíš o roli tance v jejím životě a v příběhu, než o cokoliv jiného. Závěrečné taneční "číslo" matky a obou jejích dcer na muziku rapera Nase tohle jen završuje. Nenabízí moment jednoduchého smíření, ale ponechává všem postavám potřebnou dávku hrdosti i naděje. Po tvrdém boji zůstávají obzory otevřené - pro šrámy i pro naděje.

Z filmu: Fish Tank | Foto: Asociace českých filmových klubů

Je hned několik důvodů vzpomenout si na filmy krajana Arnoldové Mika Leigha, tvůrce Tajností a lží nebo Very Drake. Zaprvé se Arnoldová svým teprve druhým celovečerním filmem už dostala do pozice významné představitelky britské sociálně realistické školy. Zadruhé právě Leigh, klíčová figura britského miserabilismu, jak se podobným neveselým, ale autentickým příběhům britské produkce také někdy říká, nedávno pocítil potřebu prosvítit své filmy silnou hrdinkou posledního díla Happy Go Lucky. Ztráta víry v člověka se v této části ostrovní kinematografie, která se dlouhodobě ponořuje do problémů nižších vrstev a dotýká se společenských neuralgických bodů, nekoná.

Hodnocení: 90%

Pavel Sladký Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme