Indové chtějí točit svůj ‚Bollywood‘ v Česku

Čeští filmaři se začínají připravovat na expanzi producentů z Bollywoodu. O natáčení v Praze a okolí projevuje zájem rekordní množství filmařů z Indie. Proto zástupci České filmové komory odletěli do Bombaje a v nejbližších dnech tam uspořádají velkou konferenci s tamními filmaři, aby jim představili některé lokality vhodné k natáčení. Velký zájem Indů o Česko souvisí také se zavedením filmových pobídek.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

nové filmové ateliéry na Barrandově

nové filmové ateliéry na Barrandově | Foto: Tomáš Vodňanský | Zdroj: Český rozhlas

Nejvíc dotazů přichází z Bollywoodu, potvrzuje za Českou filmovou komoru Ludmila Claussová. „Indie je jedna z top destinací odkud přicházejí dotazy na natáčení,“ říká.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž Michaely Veteškové

Tím, že indičtí herci budou hrát v českých kulisách, se také může zvýšit zájem o návštěvu Česka. Proto do Bombaje jedou také zástupci CzechTourismu, dodává Claussová.

„Proto země jako Švýcarsko, Velká Británie, Rakousko jsou velmi aktivní, co se Indů týče, Jihoafrická republika například také. Lákají štáby do svých zemí, aby přes filmy propagovaly turismus,“ vysvětluje.

Pod bollywoodským filmem si představujeme komerční snímek, kde se zpívá, tančí, děj se odehrává v kašírovaných kulisách. Podle režiséra Radima Špačka ale v Indii začínají vznikat i nezávislé filmy a režiséři se snaží o uměleckou výpověď.

„Byl jsem v Indii nedávno, asi dvacetkrát jsem tam byl v kině. Trend je jednoznačný: Obrovské velké odívané barevné, se zpěvy a tanci většinou rodinné romantické komedie jsou na ústupu,“ dosvědčuje Špaček.

Radim Špaček hostem Radiožurnálu | Foto: Alžběta Švarcová

„Jsem zvědavý na české diváky, jestli budou chtít stereotypně koukat na to, o čem si myslí, že je pravý Bolywood, nebo jestli přijmou to, co se v Indii teď natáčí a co tam teď frčí, a budou se na to chtít podívat taky,“ říká režisér filmu Pouta a také umělecký ředitel Festivalu bollywoodského filmu Radim Špaček.

„Někdy v sedmdesátých - osmdesátých letech se v bolywoodských filmech prosadil trend, že v půlce příběhu najednou hrdinové, kteří jsou do sebe zamilovaní - mají nějaký románek, tak jedou na dovolenou. Střih a jsou třeba ve švýcarských horách na zasněžených pláních nebo v nějaké německé vesničce v kavárničce, do toho zpívají tu svou písničku, v pozadí můžeme vidět užaslé německé turisty, jak zírají a nevědí, co se děje. Tyto věci se samozřejmě dají točit i u nás,“ nabádá Špaček a hned jej napadají místa v okolí Prahy nebo třeba Český Krumlov.

V indickém Bolywoodu vznikne více než tisícovka titulů ročně. Co do počtu vyrobených filmů je indická kinematografie větší než severoamerická.

„Každý, kdo přijede do Indie, tak si musí všimnout a musí být překvapen z toho, že je to tam opravdu velmi živé, že lidi se často pustí do řeči s někým, byť ho vůbec neznají. Všichni se usmívají, je to tam chaotické. Z hluku a přemíry emocí a vjemů, které tam člověk, byť jako turista nasává, tak to se odráží i ve filmech,“ popisuje Špaček odraz kultury a života do tamní kinematografie.

„Všechno je extrémně barevné, rozpohybované, lidí je tam moc. Když je tam taneční scéna, nakluše tam padesát tanečníků,“ rozvádí zažitý stereotyp.

Indie prosinec 2008 | Foto: Khalil Baalbaki

„Kromě bohatých lidí, kteří na to koukají, tak na to chodí v extrémně velké míře chudí kluci z ulice, kteří za den vydělají pár rupií a část platu dají za filmovou vstupenku a jdou koukat na příběhy lidí, kteří se mají lépe než oni, byť vědí, že to je iluze, a že to je z velké části přikrášlené, ale oni si chtějí tři hodiny posedět v kině a koukat na své oblíbené herečky a představovat si, jaké by to bylo, kdyby oni – kluci odněkud ze slumu – se dostali do velkého světa,“ popisuje dojmy z indických kin Špaček.

Ale i tak pro Radima Špačka Bollywood zůstává továrnou na sny, stejně jako Hollywood. A právě tyto filmy vyhledávají obyvatelé slumů, kteří se do Česka kvůli prohlídce pamětihodností vydají stěží. Nejvíc je ale sledují hlavně movití Indové, a ti nemají problém vydat se na místa, která se jim líbila na stříbrném plátně v kině.

Michaela Vetešková, Michal Šenk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme