Írán považuje Argo za propagandu USA. Vadí mu hlavně vymyšlené scény
Vítězný snímek letošních oscarů s názvem Argo vzbuzuje značné kontroverze v Íránu, tedy zemi, kde se film odehrává. Jeho promítání je tam dokonce zakázáno. Íráncům vadí, že Argo obsahuje scény, které se nikdy neodehrály, a je podle nich pouze další ukázkou americké protiíránské propagandy.
Výhrady Íránců jsou obecné. Argo podle nich nevykresluje události tak, jak se skutečně staly, jako další kousek americké protiíránské propagandy prý poškozuje Írán.
Snímek velmi přesně popisuje hlavní události, které se v roce 1979 staly. Íránci se ale zaměřují na takové scény, jako když revoluční gardisté střílejí na teheránském letišti, potom dohánějí startující švýcarské jumbo se šesti zachráněnými Američany na palubě a letadlo nakonec stíhá několik vozidel íránské policie a revolučních gard.
O íránských reakcích na vítězný oscarový snímek Argo informoval zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu Břetislav Tureček
Tyto smyšlené scény, které se ve skutečnosti nestaly, budou zřejmě hlavní municí Íránců. Ti proto chtějí natočit svůj vlastní pohled na tehdejší události. Režisérem bude Atáolláh Salmániján a film by se měl jmenovat Generální štáb.
Operace na záchranu šesti Američanů byla přitom v celkovém kontextu jen okrajovou součástí tehdejších událostí. Dalších 52 amerických občanů bylo v tu dobu drženo íránskými vězniteli a dostali se na svobodu až o rok později. Záchrana šestice ale byla jediným úspěšným prvkem v amerických operacích, které měly rukojmí zachránit, protože jinak se celkově jednalo fiasko.
I proto je teď tato akce vyzdvihována. Ke své roli se hlásí také Kanada, protože šest Američanů bylo celou dobu ukryto v rezidenci kanadského velvyslance. A Kanaďané teď po zhlédnutí filmu mají pocit, že jejich role byla upozaděna ve prospěch všemocné CIA, která uprchlíky zachránila.
Oscara za nejlepší film získalo Argo. Hercem roku je Daniel Day-Lewis
Číst článek
Íránští studenti obsadili americkou ambasádu několik měsíců po svržení šáha Mohammeda Rézy Pahlavího, kterého Američané léta podporovali, i jeho velmi krvavý režim. Studenti přepadli ambasádu asi dva týdny poté, co se šáh po řadě peripetií dostal do Spojených států amerických, aby se tam léčil.
Studenti požadovali jeho vydání. Šáh však zemřel v létě 1980 a 52 Američanů bylo ještě déle než půl roku vězněno v Íránu.
