Jorgen Leth: filmař, básník, "překážkář"
Na MFDF Jihlava 2009 přijel jako hlavní host Dán Jorgen Leth, jeden z nejvýznamnějších světových dokumentaristů, sportovní komentátor a básník Jorgen Leth, který byl letos hostem a porotcem zároveň. Po čtyřech letech navázal svou návštěvou na rozsáhlou retrospektivu, kterou mu festival připravil v roce 2004. Následující rozhovor vznikl přímo po jedné z projekcí v jihlavském kině Dukla.
Na Jihlavském festivalu jste především v roli porotce, jediného porotce sekce Opus bonum pro světové celovečerní dokumenty. jak vám tahle role sedí a jak hodnotíte jihlavský výběr filmů?
Výběr filmů na mě udělal dojem. Myslím, že výběr to je dobrý, je tam víc kvalitních filmů, než jsem čekal. Jihlava obecně má ve světě dokumentu dobré jméno, seriózní. No a nabídku být jediným porotcem jsem přijal. Říkal jsem si, že to vyzkouším - nabídli mi to, tak si musí myslet, že je to tak v pořádku... A teď mi to vyhovuje. Nemusím se zítra složitě dohadovat s ostatními porotci, a naštěstí jsou tu dobré filmy, nemusím mít velké pochybnosti. Jsou tu dobré filmy a jsou tu výjimečně dobré.
Jste mj. spolutvůrcem filmu Pět překážek, který jste dělal s Larsem von Trierem. Vaše tvorba je vůbec nedílně spojená s různými pravidly hry a překážkami, které si dáváte. Jak se to vyvinulo, pracoval jste takhle vždycky?
Ano, dělal jsem různé experimentální filmy. Například jsem nebral ohled na to, že nemám na film peníze, i tak jsem ho prostě natočil. Někdy jsem se zase rozhodl, že se kamera nesmí hýbat a podobně. Vždycky jsem chtěl všechno postavit na hlavu hned od začátku. Myslím, že tenhle smysl pro limity, překážky a obtíže mám od začátku své tvorby. Je to pro mojí tvorbu hodně životadárné... A vždycky vymýšlím jiná omezení. Nechci se opakovat, dělat něco, co už příliš dobře znám. Snažím se - což je vlastně taky překážka - natočit odlišný film, než byl ten předcházející.
A přijal byste taky překážku spočívající ve velkém rozpočtu na mainstreamový trhák?
Tak to nevím. Tahle překážka je těžká. Tvorba mainstreamových filmů mě neláká. mám rád řadu komerčních filmů, Bonda například, ale nechci je sám točit. Ale když se na to ptáte, tak můj syn Asger je taky filmař, natočil například známý dokument Ghost of Cité Soleil, chce, abych natočil mezinárodní film noir. Je pravda, že film noir mě vždycky přitahoval. Odráží se to v mé poezii. Asger připravil scénář, který, pokud opravdu budu ten film točit, bude můj první, protože jinak pracuju bez scénáře.
A za jak dlouho bude hotový váš nový snímek Erotický člověk?
Už mám film skoro nasnímaný. Jedu do Manily a do Laosu udělat poslední záběry. Právě o jihlavském festivalu odjíždím na Daleký východ. A se střihem už jsme začali. Film bude v první polovině roku 2010 hotový a mířím s ním následně na jeden z renomovaných festivalů.
Kolik filmů jste natočil na Haiti, kde už dlouho žijete?
Myslím, že jsem natočil 5 filmů, které se zčásti odehrávají na Haiti. Tři jsou tam zasazené zcela. Hraný film Haiti Express o zahraničním dopisovateli na Haiti byl v roce 1982 první, pak následoval velký dokument Haiti Untitled, natočený v osmdesátých letech, v době vojenské junty a pak ještě film o jednom haitském umělci nazvaný Snílci - Dreamers.
Změnil nějak váš vztah k Haiti skandál, vyvolaný vaší knihou Nedokonalý člověk (odkazující k nejslavnějšímu filmu Dokonalý člověk), otevřeně líčící vaše vzpomínky a popisující vztahy s Haiťankami?
Ne, to rozhodně ne. Bylo to trapné a špatné, že tahle zbytečně divoká bouřka v Dánsku vznikla, ale je to pryč. Nikdy jsem nepochyboval o tom, jak na Haiti žiju. Ostatně na Haiti jsem natočil podstatnou část novinky Erotický člověk. Na mě a mou kreativní činnost to žádný vliv nemělo.
Byl jste kromě diplomatické funkce stažen i z postu komentátora Tour de France v Dánské televizi. I tohle už se přehnalo a vy zase komentujete?
Ano, jsem zpátky v dánské televizi a na Tour de France. Po tři roky jsem absentoval a teď cítím, že lidi jsou rádi, že jsem se letos vrátil. Na ulicích Kodaně si připadám jako rocková hvězda... Editoři sportovních rubrik rozhodli, že bych se měl vrátit, potřebují tu zvláštní poezii, kterou se sportovnímu komentování snažím dodat.
A to si máme představit jak? Jakého druhu je poezie, kterou jako komentátor přidáváte Tour de France?
Mluvím hodně o zemi, kde se závod jede, o jednotlivých regionech. Disponuju dobrým jazykem a mám svojí vizi sportovní mytologie. - Ve sportu se dějí strašně mýtické věci. Velcí hrdinové a velké oběti, to je nejlepší příklad. Ale zároveň komentované události zasazuju do kontextu geografie a historie. Jsem takovým vypravěčem Tour de France.
Lethovu filmografii najdete ZDE.
