Kovbojové a vetřelci: Tahle země není pro ufony!

Kovbojové a vetřelci byli určitě dobře načasovaným produktem, který se mohl opřít o stále silnou poptávku po mimozemských agresorech a navíc i o vzkříšený zájem o žánr westernu. Šílený mash-up kovbojky a science fiction přišel do kin ve správnou dobu a se správnou hvězdnou gloriolou.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Z filmu Kovbojové a vetřelci

Z filmu Kovbojové a vetřelci | Foto: Bontonfilm

Že zcela propadl napříč diváckým a kritickým spektrem, je jasným dokladem toho, že tvůrci něco zbabrali. Ono magické něco je v případě Kovbojů a vetřelců snadné lokalizovat. Je to totiž téměř všechno.

Přitom se člověku od první scény vnucuje poněkud vlezlé anglické slovo „cheesy“. Jak jinak taky uvažovat o příběhu proklatě drsného chlapíka, který se probere uprostřed prérie, nic si nepamatuje a na ruce má podivuhodný futuristický náramek. Než se rozkouká, má na kontě tři mrtvé lovce odměn, zmláceného syna místního developera a soud za několik hrdelních zločinů. A než se ze všech radovánek stihne vyspat v antonu, přiletí do westernového městečka letka agresivních mimozemšťanů, půl ho unese a půl vyhodí do vzduchu – když tu tajemný náramek obživne a začne šlehat paprsky.

Na celé historce není ani tak pozoruhodné to, že připomíná fanzinový debut dvanáctiletého kluka, kterému se ve fantazii zkřížil Karel May s Rolandem Emmerichem. Pozoruhodné je to, že i když se na ní podílelo šest scenáristů (a mezi nimi i zvučná jména), jankovitou dětskou fantasmagorii evokuje i svým provedením. Prostoduchost měla být kladem, ale scénář Kovbojů a vetřelců se do ní zamotává a není ji absolutně schopen zlehčit. Všudypřítomná klišé jsou upocená a řetězí se tak mechanicky, že namísto rozkoše z rozverného mixu žánrů nabízí film jen ušmudlanou výkladní skříň plnou ukradených exponátů. Tragické je, že se scénář snaží občas ze své ryzí nesmyslnosti vylhat vysvětlováním – čímž ji bohužel prohlubuje daleko pod hranici tolerance.

Z filmu Kovbojové a vetřelci | Foto: Bontonfilm

Lví podíl na tristní úrovni projektu má režisér Jon Favreau. Už jeho účinkování u druhého dílu Iron Mana bylo rozpačité a bezkrevné, ale co je to proti téměř televiznímu rutinérství Kovbojů a vetřelců. Film, který měl přetékat stejně elektrizujícím souborem žánrových citací a gagů jako animovaný Rango, prezentuje jen mátožnou a komorně působící pastiš. Ubíjející stereotyp v pohybu kamery, sterilní obraz, béčkově se opakující lokace, nulová invence a přínos – jejich vinou vyhlížejí hvězdní tahouni Daniel Craig a Harrison Ford jako obyčejné muly. Nezbývá jim než důsledně naplňovat typy, které od nich divák očekává, ale v utrápeném a rozkládajícím se filmu nemají šanci předvést cokoli nad rámec průměru.

Z filmu Kovbojové a vetřelci | Foto: Bontonfilm

Výčet nářků by mohl být ještě velmi dlouhý – vedle promrhaného potenciálu, nulové gradace, prostoduché sebezahleděnosti ještě dlužno zmínit technickou stránku, která snad mohla Kovboje a vetřelce alespoň částečně spasit. Těžko říci, kam se poděl tučný rozpočet, když snímek disponuje pouze spartánskou výpravou, několika kosmickými stíhačkami, pár vzteklými vesmírnými žabáky a gigantickou lodí, která připomíná zatoulaný komín z ostravské Nové huti. Namísto řízné letní zábavy tak Kovbojové a vetřelci jen trpně ilustrují čepkovskou přímou úměru: „Jak je ten film blbej, tak je drahej!“

Hodnocení: 30 %

Vít Schmarc Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme