Letní filmová škola diskutovala o filmech 90. let

V Uherském Hradišti se naplno rozjela Letní filmová škola. Největší nesoutěžní filmový festival v České republice láká na zajímavé snímky, letos mimo jiné z Jižní Ameriky nebo Islandu. Návštěvníci ale letos bojují s poněkud chladnějším a deštivým počasím.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Letní filmová škola v Uherském Hradišti

Letní filmová škola v Uherském Hradišti | Foto: Letní filmová škola, Uherské Hradiště

Na Letní filmovou školu jezdí lidé nejen za filmy, ale i za pohodovou atmosférou. Letos ji ale trochu kazí nepříznivé počasí. Podle výkonného ředitele festivalu Michala Surmy to má vliv i na návštěvnost v kinech.

„S naplněností kin jsem v tuto chvíli velmi spokojeni, protože díky počasí se mnozí chodí zahřát do kina,“ řekl.

Nejohroženější jsou kvůli dešti pochopitelně projekce v letních kinech.Velmi silná bouře o víkendu zničila plátno v jednom z nich.

Přehrát

00:00 / 00:00

Eva Rajlichová z místa konání filmového festivalu na Radiožurnálu.mp3

„Přišel nárazový vítr a plátno ztěžklo. Kvůli přívalu se zřítilo, padlo na zem a potrhalo se,“ popsal Michal Surma.

Letošní návštěvníci do filmových sálů chodí poctivě, a na to aby se do kina dostali mají jednoduchou radu – vyplatí se prostě přijít s lehkým předstihem. Ze zkušeností návštěvníků vyplývá, že na všechna promítání by mělo stačit dvacet minut.

Pořadatelé zatím evidují přes čtyři tisíce akreditovaných návštěvníků. Jejich počet ale podle výkonného ředitele přehlídky Michala Surmy mírně stoupá v závislosti na aktuálním programu a příjezdu hvězdných hostů.

Debatovalo se i o devadesátých letech

Součástí nabídky Letní filmové školy v Uherském Hradišti je letos i sekce Divoká devadesátá. Záměrem pořadatelů bylo otevřít debatu o tehdejší české kinematografii, připomenout si nejen vybrané snímky, ale třeba i producentské strategie.

Součástí bloku byly i dvě besedy. První z nich se věnovala hlavně samotné tvorbě. Diskutovali spolu přímo tvůrci, např režisér Jan Hřebejk či jeho kolega Zdeněk Tyc. Na dnešní besedě se debatovalo hlavně o institucích spojených s filmem jako je třeba Národní filmový archiv. Mezi účastníky byl například bývalý ředitel České televize Ivo Mathé.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jaroslav Sedláček mluvil ve Stalo se dnes o sekci Divoká devadesátá

Podle filmového publicisty a dramaturga celé sekce Jaroslava Sedláčka se většina účastníků shodla na tom, že devadesátá léta byla ve filmovém průmyslu opravdu divoká.

„Přívlastek divoká mě napadl jako první, když jsme začali o devadesátých letech uvažovat. I během našich diskuzí se neustále opakoval. Nějakým způsobem to tu dobu tedy asi vystihuje, ale, jak říkal kolega historik, tyhle nálepky jsou vždy ošidné.

Jednou z nejvýraznějších událostí v devadesátých letech byla i privatizace Filmového studia Barrandov, která se v Uherském Hradišti také hodnotila.

„Privatizace Barrandova hned na začátku devadesátých let byla klíčová pro osud české kinematografie. Nakonec se ukázalo, že kinematografie na Barrandově až tak závislá není. Produkční společnost Barrandov za devadesátá léta natočila málo filmů a servis filmařům kromě laboratoří v nijak velké míře neposkytovala,“ uvedl Sedláček.

„Ale určitě je to velké a citlivé téma. Několikeré barrandovské převraty, vyhazovy Václava Marhoula atd. Shodli jsme se, že filmaři dokumentaristé by se k této věci měli postavit čelem a Barrandov jako takový nějakým způsobem zmapovat. Určitě je tam o čem vyprávět,“ doplnil dramaturg sekce.

V debatách zazněl také aktivní vstup České televize do produkování českých filmů.

„Musíme si uvědomit, že ČT nikdy filmy pro kina nevyráběla. Na počátku devadesátých let k tomu došlo poměrně náhodou, když natočila filmy jako Městem chodí Mikuláš nebo Kráva, které běžely v televizi a teprve po nějakých dvou třech letech byly s obrovským úspěchem uvedeny v kině,“ připomněl Sedláček

Podle jeho slov pak v polovině devadesátých let ČT hrála roli jakéhosi spasitele českého filmu.

„Koncem devadesátých let se to zase trochu obrátilo proti ní. Nicméně v roce 2001 dostala ČT povinnost ze zákona se na českých filmech pro kina podílet,“ dodal.

Eva Rajlichová, Václav Rojík, Eva Presová, David Šťáhlavský Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme