Lidé z Dalarny: zastřelte tu kočku!

Exhumujte Antona Pavloviče Čechova, ubytujte ho v malé zapomenuté vsi kdesi v odlehlém koutě Skandinávie, dejte mu k ruce kanystr domácí pálenky, nabitou brokovnici a otravnou kočku. Při troše spekulací napíše cosi, co bude nápadně podobné Lidem z Dalarny - komornímu dramatu o jednom rodinném setkání, které po letech svádí dohromady tři sestry.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Z filmu Lidé z Dalarny

Z filmu Lidé z Dalarny | Foto: Press kit

Nejmladší Mia žije ve Stockholmu život moderní ženy, workoholičky s vlastní bytem, autem a k nim přináležející osamělostí. Starší Gunilla se rozvedla, což se v Dalarně neodpouští, a smysl hledá v exotických výletech a náruči mladých baťůžkářů. Nejstarší Eivor je vzorem tradiční severské venkovanky, usedlá, obětavá, rodinně oddaná, přitom však pronásledovaná pocity nepochopení.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lidé z Dalarny: zastřelte tu kočku!

Oslava sedmdesátin jejich otce vytváří explozivní rámec, v němž se osudy sester znovu protínají a masky se poroučejí k zemi. Každá z postav v sobě zatajuje bolest, trauma, či křivdu a lidová veselice s bujarou folklórní kutálkou a litry kořalky je rozbuškou, která protrhne hráze. Režisérka a scenáristka Maria Blom zvolila pro svůj film velmi spartánské formální balení. Ačkoli titulky mohou sugerovat zdobný dojem dalarnských krojů, samotný film je strohý, nasnímaný konzervativně, přičemž zejména v případě pohybu kamery lze místy mluvit o stereotypu.

Z filmu Lidé z Dalarny | Foto: Press kit

Aktéři nenápadného dramatu zpočátku nezávazně konverzují, ale čím pokročilejší je oslava, tím zřetelnější jsou nitky jejich nesouladu a nepochopení. Není to jen trio sester, mezi nimiž probublává dávný konflikt, jsou i jednotliví obyvatelé zdánlivě idylické vesnické komunity, mezi nimiž zuří nevyslovené vády a neshody. Lidé z Dalarny prožívají nepodbízivé a velmi dobře vystavěné čechovovské drama o tom, co nabývá tvaru jen díky zástupným událostem a vrcholí tragikomickým sledem katastrof, v němž se odhalí tváře dosud pečlivě skrývané.

Rovná a zkřehlá dalarnská krajina slouží svou bílou idyličností jako kontrastní plocha, na níž hlasité a fraškovité střety ještě nabývají na bizarnosti. Maria Blom s ní pracuje umně, nijak ji nenadužívá, ale výtečně s ní rámuje zjitřenou atmosféru rodinného dýchánku. Bez zjevného nadržování proti sobě staví typy postav tak odtažité, jak jen může být cílevědomá systémová analytička a zástupkyně tradičního matriarchátu v kroji. Do jisté míry se tu může podbízet paralela s bergmanovskými rodinnými dramaty, ale švédská režisérka zůstává více při povrchu a skutečně tragické tóny něžně tlumí neokázalou formou a smířlivým folkovým doprovodem.

Z filmu Lidé z Dalarny | Foto: Press kit

Určujícím dojmem z filmu je tak závěrečné ticho, které se rozhostí nad dalarnskou krajinou jako záruka toho, že lidská komedie je nicotná ve srovnání s majestátním panoramatem severu. I když se v některých pasážích nelze zbavit dojmu, že životodárná míza z filmu uniká skrze unylou formu a nadbytečné dialogy, celkový dojem z Lidí z Dalarny je podoben doušku svěžího a mrazivého švédského vzduchu.

Hodnocení: 75%


Lidé z Dalarny (Masjävlar, Švédsko 2004), uvádí festival Severský filmový podzim

Vít Schmarc Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme