Maďarský režisér István Szabó věří, že film přispívá k pochopení života menšin

Maďarský režisér István Szabó, který na Letní filmové škole v Uherském Hradišti převezme Výroční cenu Asociace českých filmových klubů, říká, že si lidé odvykli vnímat a sledovat filmy, které mají hlubší a naléhavé sdělení. Současné maďarské kinematografii podle něj chybí peníze i publikum.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Maďarský režisér István Szabó na Letní filmové škole v Uherském Hradišti | Foto: Eva Rajlichová

Stejně jako český filmař Jiří Menzel se Szabó narodil v únoru 1938. Oba režiséry spojuje nejen přátelství, ale také se navzájem obsazují do svých filmů.

István Szabó je zatím jediným maďarským režisérem, který získal Oscara, když v roce 1981 jeho film Mefisto americká Akademie filmového umění a věd zvolila nejlepším neanglicky mluveným snímkem roku.

"Režírovat film znamená zvolit si téma, zahloubat se do něj a promyslet až do konce, o čem to vlastně je. Pak zjistit, komu to chci vyprávět a proč, a tak dále. Takže když se ptáte, zda jsou v Maďarsku filmoví režiséři, tak vám řeknu, že ano. Jsou jich plné kavárny. Skutečné talenty máme čtyři nebo pět. Jedním z nich je třeba Bence Fliegauf," upozorňuje Szabó na talentovaného kolegu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Maďarský režisér István Szabó mluvil na Letní filmové škole v Uherském Hradišti nejen o vlivu filmu na diváka

Právě horkou novinku Bence Fliegaufa Je to jen vítr, která je inspirovaná skutečnými násilnými útoky na Romy, mají možnost zhlédnout diváci na Letní filmové škole v Uherském Hradišti. István Szabó si myslí, že podobné snímky mohou přispět k lepšímu pochopení života menšin.

„Na filmu je většinou krásné, že dokáže divákovi ukázat, že hrdina na plátně má stejné problémy a obavy jako on. Věřím, že diváci, kteří viděli Fliegaufův film, si tu romskou matku, dívku a toho nádherného chlapce zamilují. Když si je oblíbí, pak mohou sami sebe přesvědčit, že se jich nemusí bát, ale spíš jim pomáhat,“ uvažuje Szabó.

Film má podle respektovaného filmaře velký vliv, což může mít někdy fatální následky. Lidé mají sklon si myslet, že to, co vidí na plátně, se doopravdy stalo.

"Pod vlivem filmu Leni Riefenstahlové vstoupilo do nacistické strany NSDAP během půl roku šest set tisíc mladých lidí. Když v televizi běží film, kde se mučí malé děti, tak druhý den ve škole mají někteří tendence to na ty slabší spolužáky také zkoušet. V každé společnosti, kde vzor pro mladou generaci není dostatečně čistý a silný, mládež ráda kopíruje filmové hrdiny," přemýšlí István Szabó a dodává, že i on se jako dítě chtěl podobat filmovým hrdinům.

„Jsou tedy asi i pozitivní příklady. Ona je to také trochu vina médií. Když pes kousne poštáka, nikoho to moc nezajímá. Ale až jednou pošták pokouše psa, objeví se to všude,“ říká držitel Oskara.

Szabó zná české filmy i režiséry velmi dobře, i když jsou to převážně jména spojená s Českou novou vlnou jako Miloš Forman, Jaromil Jireš nebo Jan Němec. A přestože působí jako vážný a hloubavý člověk, má smysl pro humor. Třeba když mluví o fotbale, který, jak se zdá, moc nemusí.

„Dlouho jsem si o fotbale myslel, že je to hra, kde proti sobě bojuje dvakrát jedenáct lidí a vždycky vyhrajou Němci,“ uzavírá maďarský režisér István Szabó.

Eva Rajlichová, David Bernardy Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme