Filmoví lidé nekašlou, nekýchají (výjimkou je alergie), nesmrkají a nikdy neprojevují příznaky nějaké nemoci. Pokud ano, znamená to jejich blízkou smrt. Hlavně kašel je neklamným znakem neodvratného konce. Zvláštní? Ale ve filmovém světě standardní.

Tento článek je více než rok starý.

18:33 2. července 2012 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

I toto je jedno z klišé nejen americké kinematografie.

Dlouhý sestřih scén, které se neustále opakují především v amerických filmech, a scén, které neodpovídají skutečnosti byl k vidění ve Dvořákových sadech.

Publicista Petr Konečný představil obrovské množství krátkých příkladů toho, kdy hlavní hrdina nebo postava ve filmu řekne: „Ne“ v různých situacích, ve kterých bychom nikdy tak rezolutně záporně neodpověděli, řekli bychom to jinak.

Dalším byl motiv útěku po dlouhé cestě nebo útěku lesem v situacích, kdyby člověk nemohl fyzicky útěk stihnout, není možné se z té situace dostat. Ale ve filmu to možné je. Opět motiv, který je nepřirozený a který se v amerických filmech objevuje často.

Pro horory je zase typický pohled do zrcadla. Hrdina se do něj podívá a uzří postavu, která v místnosti nemůže být, protože jinak by ji musel slyšet.

Martin Ježek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít