Na Slovensku platí digitalizace ze zákona stát, u nás je to nejisté

Loni Markéta Lazarová, letos Hoří, má panenko - to jsou dva české filmy ze zlatého fondu naší kinematografie, které prošly digitálním restaurováním. Naši slovenští sousedé ale už tak rekonstruovali 80 děl - toto číslo zahrnuje jak hrané filmy, tak animované snímky nebo dokumenty.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hoří, má panenko | Foto: Film Servis Festival Karlovy Vary

Od roku 2006 vyčleňuje slovenská vláda každý rok 1,5 milionů eur na obnovu a záchranu audiovizuálního dědictví a jeho zpřístupňování.

„Výběr je postavený na stěžejních režisérech, ať to je Juraj Jakubisko, Dušan Hanák či další slovenští tvůrci,“ říká generální ředitel Slovenského filmového ústavu Peter Dubecký.

Letos ve Varech uvedli například slavný film Štefana Uhra "Slunko v sieti".

„To naše uchopení problému digitalizace díky podpoře, kterou máme od státu, je, že všem materiálům, které má Slovenský filmový ústav a které copyrightem spadají pod Slovenského filmového ústavu, se dělají nové negativy obrazu i zvuku,“ vysvětluje Dubecký pokračuje:

Přehrát

00:00 / 00:00

Přístup k digitalizaci filmů na Slovensku a v Česku porovnal redaktor Petr Benetka

„A vyrábí se nová, vyrovnaná kopie. V celém tomto procesu sehrává důležitou roli Asociace slovenských kameramanů, která je vždy zvaná k tomu kterému filmu při jeho samotné digitalizaci.“

„To jsou, myslím, dost důležité momenty, které dokazují, že jsou ty filmy schopné obstát v konkurenci filmů, které se například promítaly v Karlových Varech v rámci digitalizace,“ myslí si generální ředitel Slovenského filmového ústavu.

Rekonstruují se filmy, které byly vyrobené s majoritní účastí státu do roku 1991. Stará se o ně Slovenský filmový ústav.

„Zákon o audiovizi z roku 2007 dost významně přispěl k tomu, abychom mohli všechny tyto procesy nastartovat. Bylo velmi důležité, že jsme skrze celé politické spektrum získali podporu, aby se zachovalo slovenské audiovizuální dědictví.,“ chlubí se Dubecký.

„V neposlední řadě tomu významně pomáhá to, že všechna digitalizovaná audiovizuální díla jsme vydali na DVD a počet prodaných nosičů je poměrně slušný – je to více než půl milionu nosičů, kterých se na Slovensku prodalo s filmy, které Slovenský filmový ústav zdigitalizoval,“ argumentuje generální ředitel Slovenského filmového ústavu Peter Dubecký.

V Česku nejisté

V Česku řídí tyto práce Národní filmový archív ve spolupráci s ministerstvem kultury.

„Otázka, jak vůbec bude digitalizace do budoucna probíhat, podléhá stále ještě diskusi a je významně a velmi zásadně ovlivněna ekonomickými možnostmi rozpočtu České republiky,“ objasňuje situaci u nás doma Vít Komrzý, ředitel pražského postprodukčního studia UPP, které rekonstrukci obou dosud opravených snímků provedlo.

Odhadnout, kolik stojí minuta záchrany filmů se nedá. Částka se odvíjí od toho, v jakém stavu originál je.

„Některé snímky – jak jsme měli možnost vidět – jsou v kvalitním stavu. Pak digitalizace, tedy čištění obrazu i zvuku, je relativně snazší a finanční prostředky nejsou tak enormní.“

Jsou samozřejmě snímky, které jsou z různých důvodů v technicky velmi špatném stavu a potom podíl ruční práce během rekonstruování je vysoký a vyžaduje nasazení velkého množství lidských zdrojů.

Vznikají iniciativy

„Náklady na rekonstrukci u takového filmu jsou větší. Myslím, že se dá průměrovat tento rozsah a pohybuje se v jednotkách statisíců korun. Ty nejnáročnější filmy přesáhnou jeden milion korun,“ odhaduje Komrzý.

Do nedávné doby byl hlavním financiérem stát.

„Ale nově vznikají iniciativy, které startují iniciativy, které nějakým způsobem odstartoval karlovarský festival pod vedením pana Bartošky. Již loni na rekonstrukci a digitalizaci Markety Lazarové i filmu Hoří, má panenko se podařilo karlovarskému festivalu získat partnera pro digitalizaci konkrétního filmu,“ říká Vít Komrzý a dodává:

„Na letošním filmu Hoří, má panenko, se pod hlavičkou digitalizace objevila nově vzniklá nadace České bijáky, která podpořila vyčištění a digitalizaci tohoto filmu.“

„Vzhledem k tomu, že stát není v současné době z důvodů, které do jisté míry chápu, do jisté míry se mi zdají těžko pochopitelné, nebyl do současné doby schopen se koncepčně postarat o financování digitalizace, tak do toho vstupují soukromé subjekty, které mají tendenci alespoň u vybraných titulů sponzorsky zajistit alespoň částečně financování pro digitalizaci vybraných projektů.“

Petr Benetka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme