Oceněná režisérka Vihanová uvažuje o budoucnosti českého filmu skepticky

Do pomyslné filmové síně slávy včera vstoupila Drahomíra Vihanová. Režisérka, která začala trezorovým filmem Zabitá neděle a za normalizace směla točit jen dokumenty, získala Českého lva za přínos české kinematografii. K hranému filmu se mohla vrátit až po listopadu 1989.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Cenu za mimořádný přínos české kinematografii převzala režisérka a scenáristka Drahomíra Vihanová, cenu jí předal režisérka Helena Třeštíková (vpravo) | Zdroj: ČTK

Při přebírání ceny vtipně zauvažovala, proč jí akademie cenu udělila:

„Zaprvé, že už do filmu dělám dost dlouho, tak bych si to mohla už uvědomit a nechat toho. A zadruhé, že jsem vlastně v tom filmu moc neudělala a že Charón s loďkou už na mě čeká na druhém břehu. Tak šup, abychom to ještě stihli před kremací.“

Drahomíru Vihanovou ocenění potěšilo, nemá prý ale pocit, že by si ho plně zasloužila.

„Myslím si, že v tlupě mých kolegů se vyskytne daleko více záslužnějších, kterým by to patřilo. Kdyby byla cena ne za mimořádný přínos, ale za přínos co největšího počtu průšvihů v kinematografii, tak to bych obstála,“ uvažuje.

Režisérka patří ke generaci, která v 60. letech minulého století tvořila takzvaný československý filmový zázrak. Drahomíra Vihanová vzpomíná, že tehdy působila řada velkých osobností a uvolněná doba navíc vytvářela příznivé podmínky pro práci.

Přehrát

00:00 / 00:00

Čerstvá držitelka Českého lva za přínos české kinematografii Drahomíra Vihanová popsala své pocity

„Já už jsem tedy vlastně jaksi chytila tu doznívající novou vlnu, protože jsem Zabitou neděli dělala úplně na konci, a proto jsem skončila v trezoru. Ale skutečně ta doba přála,“ dodává.

Snímek Zabitá neděle z roku 1969 byl kvůli své beznadějné atmosféře okamžitě zakázán a premiéry se dočkal až o dvacet let později.

Drahomíra Vihanová vystudovala kromě režie také střih. Působí na FAMU jako profesorka na katedře střihové skladby a přiznává, že ve střižně pracuje velmi ráda. „Ono je to dvojsečné, protože když si autor stříhá svůj film, tak vždycky potřebuje nějakou korekci,“ upozorňuje.

Český film teď ale podle oceněné režisérky nečekají dobré časy.„60. léta se nevátí, proč by se také vracela. Ale duchovně bychom se jim měli přibližovat, a to nás tedy nečeká, a to mě naplňuje skepsí,“ uzavírá.

Českého lva za film roku má snímek Cesta ven, celkem získal 7 sošek

Číst článek

Tomáš Pilát Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme