Oscarovému filmu Ostře sledované vlaky je 50 let. Na natáčení vzpomínali jeho účastníci s dojetím

Padesátiny slavného oscarového filmu Ostře sledované vlaky si jeho tvůrci připomněli na nádraží v Loděnici u Berouna. Právě tam filmaři v roce 1966 natočili většinu scén. Připomínat to teď bude i pamětní deska na budově nádraží.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tvůrci slavného oscarového filmu Ostře sledované vlaky si na nádraží v Loděnici u Berouna připomněli jeho padesátiny. Na fotce je (zleva) Jitka Zelenohorská, Naďa Urbánková, Jiří Menzel, Václav Neckář a Jaromír Šofr

Tvůrci slavného oscarového filmu Ostře sledované vlaky si na nádraží v Loděnici u Berouna připomněli jeho padesátiny. Na fotce je (zleva) Jitka Zelenohorská, Naďa Urbánková, Jiří Menzel, Václav Neckář a Jaromír Šofr | Foto: Jaroslav Skalický

„Je to zcela výjimečné místo. Viděli jsme spoustu jiných, ale toto bylo bezkonkurenční pro jeho nádhernou intimitu, což je dáno přírodní sevřeností, tou vysokou strání. Stromy pamatují ještě naše natáčení tehdy v roce 66,“ vysvětluje kameraman Jaromír Šofr, proč si pro natáčení filmu vybral právě nádraží v Loděnici.

„Pracovní prostředí železniční stanice bylo natáčené tady, protože bylo funkční a bylo naprosto dokonalé. Bylo to všechno nádherné prostředí s poetickým nábojem, spousta strojů, strojků, hlásičů, signalizátorů, blikátek. Celé jako hrací skříň,“ dodává Šofr.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ostře sledované vlaky slaví půlstoletí. Na natáčení vzpomínají jeho účastníci s dojetím

Ti, kdo se natáčení před 50 lety zúčastnili, na něj až s dojetím vzpomínají. Pro představitele Miloše Hrmy Václava Neckáře jsou Ostře sledované vlaky stále krásným zážitkem.

„Je to srdeční věc, protože je to můj vůbec první film. Novelku jsem za noc zhltnul, moc se mi to líbilo. Netušil jsem, že mě za dva měsíce Barrandov pozve na kamerové zkoušky. Na to vzpomínám a do dneška to mám před očima,“ vypráví Neckář.

Podívat se přišel i Jiří Cajthaml, který tehdy na nádraží bydlel. „Já jsem to tady zažil, táta v té době dělal přednostu. Dokonce jsem v tom i účinkoval. Vozil jsem Brodského v té drezínce. Zažili jsme tady s nimi spousty srandy,“ popisuje Cajthaml.

„Když pan výpravčí Hubička razítkoval, tak jsme tu všichni lezli a stejně jsme nic neviděli,“ vzpomíná.

Slavná scéna, kdy výpravčí Hubička v podání Josefa Somra razítkuje kyprý zadeček telegrafistky Zdeničky Svaté, vešla do dějin českého filmu.

„V některých záběrech se to nedalo ošvindlovat, ale přiznávám, že některé samostatné detaily si pan režisér natočil sám, já jsem mu to přál už tenkrát,“ popisuje Josef Somr.

Ostře sledované vlaky odstartovaly režisérskou kariéru Jiřího Menzela. Při natáčení ho ale vůbec nenapadlo, že by film mohl dostat Oscara.

„S panem Šofrem jsme měli jediný cíl – natočit to tak, aby nás nechali dělat zase další film. Jiné ambice jsme neměli,“ říká Jiří Menzel.

„Udělat takový film a spoluúčastnit se na Oscarovi, to je přece zážitek na celý život,“ doplňuje Šofr.

Nádraží v Loděnici už nefunguje. Občas se tu ale zastaví filmoví fanoušci, aby si ho prohlédli a film Ostře sledované vlaky si připomněli.

Jaroslav Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme