Filmové zpracování druhého dílu úspěšné erotické trilogie opět potvrzuje, že se minulo žánrem. Jako komedie by totiž fungovala mnohem lépe, a kino by se za salvy smíchu nemuselo stydět.

Tento článek je více než rok starý.

8:00 9. února 2017 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Už podruhé se na plátna vrací nechutně zidealizovaná romance mezi cudnou studentkou a mladým miliardářem, která se ke zdravému vztahu opět nepřiblíží ani na vzdálenost té věcičky, co se ve filmu použije na roztahování nohou.

Anastasia (Dakota Johnsonová) na konci prvního dílu udělala první rozumné rozhodnutí svého milostného života, když v breku odkráčela z Christianova (Jamie Dornan) bytu poté, co se v podstatě uspokojil na její bolesti – což byl původně její nápad, ale to není důležité. Její charakterní růst je teď však v minutách zapomenut kdesi mezi pugetem růží a montáží s dojemnou hudbou.

Portmanová jako Jackie stále pláče. Okázalost i zlomenou duši trefuje dokonale

Číst článek

Pokračování snímku, který v roce 2015 zlomil za první víkend rekord v návštěvnosti, vůbec exceluje v zapomínání. V první řadě třeba láká na erotický thriller, ale zapomíná přimíchat do děje napětí. Podle potřeby zapomíná i na Christianovo trauma z dětství, ačkoli je to jeho klíčová motivace, nebo na skutečnost, že se láska dá vyjádřit i jinak, než že si postavy v nahodilé situaci řeknou „miluji tě“. Zapomíná se ovšem i na hlavní ingredienci, která filmu pomohla přitáhnout významný počet diváků, a to hezky vypadající a lehce zvrhlý sex.

Erotika se v tomto filmu omezuje na záběry odhalených půlek, polévání olejíčkem a vysvětlování, co nepatří do zadku. Spodní prádlo magicky mizí, protože není sexy, a Dornan si kvůli úspoře času raději jenom rozepíná poklopec. Většinu sexuálních eskapád navíc zvládnou vykrást upoutávky.

Zatímco poprsí Dakoty Johnsonové dokáže aspoň na chvíli odvrátit pozornost od statického příběhu, u irského aspiranta na Českého lva se nezbývá než bavit nad jeho snahou vytřískat ze scénáře Nialla Leonarda (mimo jiné manžela autorky knižní předlohy E. L. Jamesové) jakýkoli prožitek. Christian se sice někde mezi šedí a temnotou naučil usmívat, herecký výkon to však stále nedělá.

Johnsonová ho přehrává i oblečená, což ale není žádná obtížně dosažitelná meta. Sama přitom musí znovu bojovat o divácké sympatie, protože její postava v porovnání s prvním dílem přišla o část své vítané jízlivosti. Podstatně větší prostor (a k tomu i jednu písničku na soundtrack) pak dostala britská zpěvačka Rita Ora v roli Christianovy sestry, z přehlídky prkenného herectví nicméně příliš nevyčnívá. Kim Basingerová jako žena, která mladého Christiana uvedla do tajů sadomasochismu, se zase ani nepokouší vymanit za škatulky prvoplánového záporáka. A zbytek obsazení tam tak nějak je.

Padesát odstínů temnoty jinak zůstává věrné svým tradicím. Johnsonová nadále ztvárňuje snovou představu všech 13letých dívek, Dornan má pěkné tělo, které se neodváží zošklivit ani letecká havárie, a v pozadí hraje předělávka popového hitu. Nadto se dialogy přebírají z největších braků červené knihovny, takže jdou často předpovědět stejně jako intence jednotlivých postav, vývoj děje nebo dokonce pohyb kamery. Zbývá proto doufat, že si to zopakují opravdu už jen jednou.

 

Kristina Roháčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít