Před 118 lety se konalo první komerční promítání. Kinematograf měl sloužit vědě
28. prosince 1895 se zrodila kinematografie. Bratři Auguste a Louis Lumièrové tehdy poprvé oficiálně předvedli společné rodinné dílo – kinematograf. Veřejné promítání v pařížském Grand Café vzbudilo obrovský ohlas.
„Předvedli asi deset snímků, které natočili v průběhu roku 1895,“ připomíná filmová historička Blažena Urgošíková. Bratři Lumièrové už předem ukázali své krátké filmy kolegům a přátelům.
Jednalo se například o snímky Odchod z továrny, Krmení dítěte nebo Sjezd fotografické společnosti. Hrůzu divákům nahnal Příjezd vlaku a pobavila je komická scénka s hadicí Pokropený kropič – historicky první hraný film.
Kinematograf přitom bratři nevnímali jako prostředek k zábavě. „Byli přesvědčení, že to je vynález, který bude sloužit vědě, pokroku a poznání, takže oni se vůbec nezabývali myšlenkou, že by se to někdy mohlo stát nějakým základem pro umění,“ upozorňuje Blažena Urgošíková.
Bratři Lumièrové a jejich otec Antoine nebyli zdaleka první, kdo se pokoušel zaznamenat pohyb a záznam pak rozhýbat a promítat. Úspěch slavili i díky rodinnému zázemí. Jeden z bratrů stál za kamerou, druhý často před ní. A se vším souvisela otcova továrna na fotografický materiál.
„Bylo to už vlastně na konci století, kdy mechanika a další vědy, které tedy přispívaly ke vzniku kinematografie, už měly takový průmyslový ráz. Takže oni přistoupili k objevu kinematografu tímto způsobem, už průmyslovým, a vzali si vlastně to nejlepší, co považovali za vhodné, a skutečně se jim to podařilo. Takže oni jsou ti první,“ dodává Blažena Urgošíková.
Lumièry přebil jiný formát průsvitného pásku, Edisonova pětatřicítka. Uplynulo století a už i na ni se zapomíná. Přesto i dnes je v každém „jdeme na film do kina“ skrytá vzpomínka na Augusta a Louise Lumièrovy a jejich první promítání.
