Přemýšlím o dalším filmu, řekl ČRo 90 letý jubilant Andrzej Wajda

Legendární polský filmař Andrzej Wajda dnes slaví devadesátiny. Režisér, který proslul hlavně historickými snímky jako Dante nebo Katyň, i přes pokročilý věk pořád pracuje.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jiří Menzel si pořizuje selfie s Andrzejem Wajdou a jeho manželkou

Jiří Menzel si pořizuje selfie s Andrzejem Wajdou a jeho manželkou | Foto: Vít Pohanka | Zdroj: Český rozhlas

Oscara za celoživotní dílo dostal Andrzej Wajda už v roce 2000. Rozhodně ale neodešel na odpočinek. Za film Katyň byl znovu nominovaný v roce 2010, velký ohlas měl před dvěma lety i Walesa – člověk, naděje.

Právě dokončil další snímek o avantgardním malíři a teoretikovi umění Wladislawu Strzemińském, kterého v padesátých letech minulého století udolal komunistický režim.

Přehrát

00:00 / 00:00

S legendárním filmovým režisérem Andrzejem Wajdou mluvil zpravodaj ČRo v Polsku Vít Pohanka

„Film už je hotový, sestříhaný. Všechno jsem odevzdal. Na podzim bude na plátnech,“ říká Andrzej Wajda.

„A proč právě toto téma?“ ptá se umělce zpravodaj Českého rozhlasu Vít Pohanka

„Padesátá léta byla nejhorším obdobím pro vztahy mezi tehdejší mocí a umělci. A Strzemiński to odnesl asi ze všech nejhůř. Jemu se stalo snad všechno. Byl vyhozený ze školy, zlikvidovali mu ateliér i muzeum. Nemohl dokončit svou stěžejní práci na Teorii vidění.“

„A pak tady byl celý ten jeho konflikt s ministrem kultury a vládou. Zdálo se mi, že je zajímavé i dnes ukázat tu tragickou situaci a jeho smrt. Protože v roce 1952 prostě zemřel hlady,“ vzpomíná režisér.

Sám Andrzej Wajda musel s komunistickými úřady dlouhá léta vycházet velmi opatrně. Musel se orientovat v tom, co se může a která témata jsou tabu. Váží si proto dnešní svobody, kdy hlavně mladé filmaře omezují jen peníze.

„Ano, samozřejmě, ale mnoho filmů je natočených s velmi skromným rozpočtem, a to jim dává mnohem víc svobody. Tak to bylo vždycky, i na západě. Ty filmy, kterých jsme si nejvíc vážili, neměly velký rozpočet, nebyly nákladné. Měly nějakou myšlenku a nejdůležitější bylo, že vůbec vznikly.“

I přes řadu poct bere jubileum s nadhledem

Národní Muzeum ve Varšavě připravilo k Wajdovým devadesátinám přehlídku jeho filmů, vyjdou nově i na DVD. Média jsou plná poct a připomínek jeho největších úspěchů. On sám bere narozeniny s nadhledem.

„Ano devadesáté, no vidíte, to je dobré. Režisér samozřejmě musí mít štěstí. Když má smůlu, nedá se nic dělat. Ale režisér ještě musí navíc stát na vlastních nohách, mít dost energie, aby prosadil svou vůli. Tak to musí být,“ míní Andrzej Wajda.

„Já už se trochu bojím, že mám té energie míň než dřív. A ta je přitom moc potřebná. Protože film se dá vždycky nějak dohromady. Jde o to, jestli to bude můj film. To je otázka, kterou si kladu,“ uzavírá rozhovor pro Český rozhlas Andrzej Wajda.

Dnes už sice hůř chodí, ale duševně je zjevně stejně čilý a pohotový jako lidé o dvě generace mladší. Pracovat nepřestane, dokud mu zdraví bude sloužit.

„Stojím před tím nejtěžším – konkrétně: jaký natočit film? No, to právě nevím. Kdybych to věděl, tak řeknu. Probírám se starými nezrealizovanými projekty."

„Ale myslím, že bychom dnes potřebovali film nový, zaměřený proti tomu, co se děje. Uvidíme, uvidíme,“ říká Andrzej Wajda s odkazem na nástup polských konzervativců k moci a následné protesty a demonstrace dnes devadesátiletý Andrzej Wajda.

Jiří Menzel,paní Wajdová a Andrzej Wajda (vpravo) | Foto: Vít Pohanka

Vít Pohanka, mkp Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme