Příběhy z Jodoku přinášejí svědectví z lágrů v KLDR
Jak zachytit brutality páchané v novodobých koncentračních táborech v Severní Koreji? Ti, co se tam dostanou, vyjdou málokdy. A filmaře dovnitř samozřejmě nepustí. Polský režisér Andrzej Fidyk ale našel originální a působivý způsob, jak se s tím vyrovnat.
Přesvědčil divadelního režiséra Jung Sung Sana, který v roce 1994 z jednoho takového tábora utekl, aby nastudoval muzikál na toto téma. Nazval ho - podle onoho lágru - „Příběhy z Jodoku".
Na film se můžete podívat dnes večer. Promítán bude v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích od 19 hodin, a to v rámci debatních večerů Máte právo vědět.
„Film, který uvidíme dnes večer, je dokument o natáčení toho muzikálu. A skládá se zejména z výpovědí asi pěti uprchlíků z tábora Jodok, kteří vlastně skládají obrázek toho, co se tam děje, a to všechno se prolíná se záběry z přípravy toho muzikálu samotného,“ řekl Rádiu Česko koreanista Jaromír Chlada.
O tom, jaké podmínky v severokorejských lágrech panují, podle něj neexistují jiné informace než ty od lidí, kterým se odtamtud podařilo uprchnout – ať už vězňů nebo dozorců.
„Je to samozřejmě hrůzné, když posloucháme výpovědi těchto lidí. Mluví se o týrání, svévolném zabíjení, nucených potratech a na vrcholu toho všeho jsou lékařské pokusy a zkoušky chemických zbraní. Jak jsem řekl, jediným zdrojem jsou tito uprchlíci, a nelze tudíž jakoby křížově potvrdit tyto věci,“ dodal Chlada.
