Pro českou komedii je typickým hrdinou chlap-ňouma
Když chceme jít do kina, většinou vybíráme něco veselého, něco co nás pobaví. Jednoznačně to vyplývá ze statistik návštěvnosti. Nemálo z nás pak ale odchází z kina tak trochu rozladěno - že film nebyl tak vtipný, jak mysleli. Zvlášť pokud vznikl v Česku.
Nejnavštěvovanějšími filmy v tuzemských kinech jsou dlouhodobě komedie. Za loňský rok to byl český snímek Muži v naději. Vidělo ho přes 850 000 diváků.
Letošním leaderem žebříčků návštěvnosti kin je veselohra. Jde o film Milana Cieslara Láska je láska. Někdy je ale označení snímku za "komedii" zavádějící.
Jan Čulík je bohemista a spisovatel. Učí na univerzitě v Glasgow. Na českou kinematografii má dost neobvyklý pohled. Podle něj jsou české veselohry řemeslně sice pěkně zpracované, ale těžce stereotypní:
„Jeden z nejvýznamnějších motivů postkomunistického celého českého filmu, je, že filmy jsou o nemožných chlapech. Nenajdete jediného hrdinu ve všech 300 filmech, co vznikly v České republice nebo v Československu po roce 1989.“
Z nich prý ale vždycky vyjde český muž jako promiskuitní a často agresivní ňouma.
„Možná, že je to odraz společnosti,“ reaguje zhruba padesátiletý Ivan.
S ním uvažuje nad českou veselohrou i další návštěvník karlovarského filmového festivalu - Jiří Odvárka. Napadá ho, že jistá forma ňoumoství, někdy předstírané je pro Čechy typická stovky let:
Byly lepší české komedie dříve? Názory se různí
Číst článek
„Český Honza je typ, který se často promítá do filmů promítá často.“
O kus dál se na filmovém festivalu zamýšlí nad nejlepším českým veselým filmem í šéf národního muzea Michal Lukeš.
„Já budu úplně triviální. Já se pořád vracím ke Švejkovi a vždycky tam hledám nové a nové vtipy,“ říká Lukeš a pokračuje:
„Poslední dobou jsem trochu kritický. Byla silná vlna 90. let. Poslední dobou mě moc filmů nezaujalo. Nechci podkuřovat Jiřímu Bartoškovi, ale Líbáš jako ďábel, Líbáš jako Bůh jsou světlé výjimky.“
Opakování stereotypu
Námětem je ale to opět variace na téma český nemožný chlap.
„Filmy to jsou zábavné, ale myslím si, že se docela dost opakují. České veřejnosti pravděpodobně hoví, že to stále opakuje víceméně stejné věci,“ analyzuje opět Jan Čulík.
„Je určitý, velmi přesný hodnotový systém, který se v těch filmech znovu a znovu opakuje. Typická je nevěra a nemožní chlapi. Je to už takové, že se mě lidé ptají: opravdu v České republice není schopný, rozumný, krásný, věrný muž,“ říká bohemista Jan Čulík, který dlouhodobě žije ve skotském Glasgow.
Komedie je ale nadsázka, namítám a může tam být cokoliv, chabě bráním náš české muže
„Jenže potom je velmi zajímavá věc. Kdyby ta komedie byla opravdu naprosto odříznutá od reality, tak by se v tom lidé nepoznávali a do kina by na to nešli,“ glosuje bohemista s Glasgow a dodává:
„Vzhledem k tomu, že lidé do kina jdou a těmi věcmi se baví a mají pocit: aha, tohleto opravdu u nás je, jen trochu zveličené ve formě vtipu, ale my se v tom poznáváme, tak je možná docela zajímavé, že stereotyp, který se v komedii znovu a znovu opakuje, je opravdu docela hlubokou analýzou dnešní české společnosti.“
Co si o tuzemské české veselohře myslíte vy? Opravdu je založená a nemožných mužích? A pokud ano, je to skutečně odraz české společnosti? Víc ve Speciálu Martina Veselovského z filmového festivalu v Karlových Varech.
Přímý přenos z přízemí hotelu Thermal začíná po zprávách v 17.00. Sledovat ho můžete také v přímém videopřenosu na webu Zprávy.rozhlas.cz.
