Režisérská legenda Otakar Vávra slaví sté narozeniny
S filmem začínal ve 30. letech a pracoval s největšími hvězdami stříbrného plátna. Režisérovi Otakaru Vávrovi je právě dnes sto let. Natočil celkem 52 filmů a prožil sedm režimů. Narozeniny bude slavit vpodvečer v pražském Mánesu a od své manželky, o 40 let mladší režisérky Jitky Němcové, dostane ohňostroj.
Otakar Vávra kdysi utekl ze studií architektury, aby propadl filmu. Začínal jako samouk ve třicátých letech minulého století a své filmy nejen režíroval, ale psal k nim i scénáře.
Otakar Vávra slaví 100. narozeniny. Režisérskou legendu připomíná Lucie Husárová
Pracoval s těmi nejlepšími herci 30. a 40. let. Každý zná komedii s Oldřichem Novým a Lídou Baarovou Dívka v modrém, veselohru Cech panen Kutnohorských s Adinou Mandlovou a Zdeňkem Štěpánkem nebo Pohádku máje s Natašou Gollovou.
Točil nejen melodramata a komedie, inspiraci hledal i v české literatuře. Natočil třeba Krakatit nebo Filosofskou historii, v padesátých letech pak Husitskou trilogii.
Založil a dlouhá léta vedl katedru režie na pražské FAMU. „Moji první studenti, to byli Chytilová, Schorm, Schmidt, Menzel,“ vzpomíná profesor Vávra na své slavné žáky.
Jeden z nich, Jiří Menzel, oceňuje především Vávrovu cílevědomost, píli a pečlivou přípravu před filmováním:
„Už první jeho filmy byly velice kultivované a přitom návštěvnicky úspěšné. On byl hned, jako ani ne třicetiletý člověk, ve špičce, protože narozdíl od ostatních, kteří to dělali intuitivně, to už vlastně uměl.“
K poslední generaci jeho studentů na FAMU patří režisérka Adéla Sirotková a střihač Jakub Hejna, kteří se oba podíleli na dokumentu o Otakaru Vávrovi.
„Vedl nás tak, aby člověk myslel v širších souvislostech, o kultuře, divadlu. Neměl to zacílené jen na filmovou řeč,“ říká o svém učiteli Jakub Hejna. „Jak on přednášel dějiny divadla, antiku, to byl zážitek. Jak vtipně říká Věra Chytilová: Nevtloukal, ale svým způsobem formoval lidi, aby to nebyli barbaři. A to se mu dařilo po všechny generace,“ přidává Adéla Sirotková.
Mezi nejoceňovanější Vávrova díla patří tvorba ze 60. let. Kladivo na čarodějnice, Zlatá reneta nebo Romance pro křídlovku. V tomto filmu si hlavní roli zahrál Jaromír Hanzlík.
„Musím říct, že on tehdy udělal jeden báječný tah. Na film Romance pro křídlovku si kolem sebe obsadil všechno mladými lidmi, od maskérů počínaje přes produkci a kameramana Andreje Barlu. A on se tím mladým týmem tak okysličil, že je to i na tom filmu vidět,“ vzpomíná Jaromír Hanzlík na první spolupráci s Otakarem Vávrou.
Poslední pracovní sen se však Vávrovi nesplnil. Chtěl totiž natočit příběh sebevraždy Jana Masaryka, ale nesehnal potřebných 50 milionů korun.
A co má pan režisér Otakar Vávra opravdu rád? „Mám rád koňak. A zvlášť Courvoisier,“ říká.
