S režisérem Jiřím Krejčíkem se rozloučily osobnosti české kulturní scény
S režisérem a scénáristou Jiřím Krejčíkem, který před více než týdnem zemřel, se přišla rozloučit řada známých osobností. Do pražského kostela svatého Vojtěcha dorazili hlavně jeho kolegové ze světa filmu.
Kostel byl nabitý k prasknutí. Jiří Krejčík, který zemřel v 95 letech, byl podle ředitele Národního filmového archivu a bývalého děkana FAMU Michala Breganta posledním z generace velkých barrandovských režisérů.
„Teď, když odešel, tak si to všichni najednou uvědomují. Je škoda, že si toho lidé, a to i profesionálové, občas nevšímali,“ konstatuje Bregant.
Krejčíka proslavily například filmy Penzion pro svobodné pány, Vyšší princip nebo Božská Ema. Na režisérův pohřeb dorazila představitelka hlavní role ve filmu o slavné pěvkyni, bulharská herečka Božidara Turzonovová. Symbolicky zazpívala Gabriela Beňačková, která herečce propůjčila pro film o Emě Destinnové hlas.
„Film, který byl ve své době a vždycky potom přehlížen a dokonce nerespektován, je Prodavač humoru. Má v sobě opravdu spár doby, té úplně totálně otupělé normalizace počátku 80. let,” upozorňuje Michal Bregant.
Jiřího Krejčíka pro menší role vyhledávali i jeho filmařští kolegové. Jiří Menzel ho obsadil do Slavností sněženek nebo Jan Hřebejk do Pelíšků.
Krejčíkovi udělila FAMU titul docenta, i když na škole neučil. „On byl docentem takovým, dá se říci, vzdušným, morálním. Stále nás nabádal k přísnosti k hercům i k sobě samému,” říká režisér Juraj Jakubisko.
S předlistopadovým režimem nesouhlasil
Na pověstný temperament Jiřího Krejčíka vzpomíná i redaktor Českého rozhlasu Robert Tamchyna. „Navždycky si ho budu pamatovat s tou tváří, když mě potkal na ulici a já mu říkám: Dobrý den, pane režisére.” A Krejčík odpověděl: „Nemůžu točit, pane Tamchyno, mám náměty, nenechaj mě točit.”
Zákaz točit si Jiří Krejčík vysloužil za svůj nesouhlas s komunistickým režimem. Přesto ze svých postojů neslevil.
„Rozbíjeli jsme všechny schůze, co jsme mohli. Vždycky narazil na Tomana, Plachého a tyto funkcionáře, ale byl to nebojácný a spravedlivý člověk. Vyčníval nad ostatními. V téhle době plagiátorství a diletantismu už pro něho nebylo místo,” vzpomíná Krejčíkův dlouholetý spolupracovník z Barrandova, spisovatel a scénárista Vladimír Körner.
