Sherlock: k čertu s krinolínami!

Génius z Baker Street opět v permanenci! Nejprve ho s hvězdnou tváří Roberta Downey Jr. vzkřísil podfukář Guy Ritchie, posléze se ho ujali seriáloví scénáristé Steven Moffat a Mark Gatiss. Pro britskou BBC vytvořili celkem tři devadesátiminutové epizody (A Study In Pink, The Blind Banker, The Great Game), v nichž dle vlastních slov křísí v mlze času poněkud ztracené hrdiny A. C. Doylea.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Z televizní série BBC Sherlock | Foto: BBC

Ti, kdo větří návrat blazeované pomalosti klasických filmových adaptací, budou opět zklamáni. Ačkoli tvůrci zůstali věrní duchu literární předlohy, jejich verze je vše jen ne úhlednou viktoriánskou konzervou.

Přehrát

00:00 / 00:00

Sherlock: k čertu s krinolínami!

Základní problém Ritchieho špektáklu - umístit kanonické hrdiny věrohodně do nového kontextu - vyřeší seriál BBC bryskně. Stačí mu k tomu pár minut a seznamovací dialog Holmese s Watsonem. Seriálovému Sherlockovi totiž vůbec nevadí, že místo fiakrů používá černé taxi, místo obligátní lulky šidí závislost nikotinovou náplastí a místo papírového zápisníku tasí mobilní telefon. Moderní epocha, jakkoli stále přítomná všemi nezbytnými proprietami, se v novém vyprávění mění v kouzelný prostor, jemuž vládne brilantní analytická mysl, umění dedukce a přízraky mytologického bezčasí.

Ačkoli je Sherlock produktem seriálové moderny, vždy nachází dost prostoru na ironii a vlastní výklady zažitých žánrových postupů. Akční sekvence omezuje na minimum a pokud už hrdiny donutí k rychlejšímu pohybu, pak vždy s jistou mírou staromilské jízlivosti a šestákového přehánění. Namísto automobilových honiček pobíhají postavy Londýnem pěšky, vedeni Holmesovou „mentální GPS", pokud se rvou, pak buď ve vysloveně kabaretním duchu (scéna v cirkuse z The Blind Banker) nebo s ironickou kulisou (stroboskopická bitka v planetáriu z The Great Game). Intelekt vládne nad fyzickou silou a dlužno dodat, že se jedná o intelekt řízný, který televizním detektivkám citelně chyběl.

„Znovuzrozený" Sherlock je dětsky neposedný sociopat, který svou zjevnou mentální vadu (blízkou Aspergerovu syndromu) přetavuje do neukojitelné chuti soutěžit se zločinem. Trojice seriálových dílů ho zastihuje v neustálém střetu - se společností i samotnými zločinci. Sherlock hraje napínavou intelektuální hru, v níž je mu schopný sekundovat jen jeho negativ - Jim Moriarty. Zprvu nenápadný motiv „vadného dvojčete" nabírá na závažnosti a nakonec se stává ústředním tématem první série. Jednotlivé díly tak fungují nejen jako samostatné detektivky, ale i jako sevřená a napínavá trilogie.

Z televizní série BBC Sherlock | Foto: BBC

Benedict Cumberbatch titulní postavu zkonstruoval s nelidskou přesností, v níž se roboticky přesná mysl spájí s manýry spratka a neomaleností sociopata. Diváka tak v pátrání zakotvuje veterán z Afghánistánu Watson v podání Martina Freemana, pomalejší, civilní a ve spojení s nevycválaným dítětem Holmesem neobyčejně vtipný. Dvojice herců graduje spád seriálu, který je vyhraněným a přesně zacíleným dílem. Má jen jedinou citelnější vadu - občas ztratí jinak drtivou převahu nad divákem a prozradí až příliš mnoho a příliš brzy.

Sherlock přináší pádnou odpověď na kultovní seriálové „asociály" americké provenience (Dexter, Dr. House), zároveň ale svojsky aktualizuje literární klasiku. Přebírá její esprit i mnohé motivy a buduje na moderních základech svérázný mýtus největšího detektiva 21. století. Takhle má vypadat radikální, bystrá a sexy adaptace!

Z televizní série BBC Sherlock | Foto: BBC

Hodnocení: 100%

A Study in Pink (režie: Paul McGuigan, premiéra 25. 7. 2010)
The Blind Banker (režie: Euros Lyn, premiéra 1. 8. 2010)
The Great Game (režie: Paul McGuigan, premiéra 9. 8. 2010)

Vít Schmarc Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme